Jméno Ultra Violet zní jako pseudonym komiksové hrdinky, ale ve skutečnosti patřilo francouzské umělkyni Isabelle Collin Dufresne. Ta se zapsala se do dějin hned dvakrát, nejprve jako múza Salvadora Dalího a později jako jedna z nejznámějších tváří ateliéru Factory Andyho Warhola. Přestože ji mnozí vnímali jen jako excentrickou postavičku šedesátých let, ona sama dokázala, že je osobností, která se dokáže prosadit i sama za sebe.
Isabelle se narodila roku 1935 ve francouzském La Tronche v konzervativní katolické rodině. Její cesta k umění nebyla od začátku jasně daná, protože původně studovala na prestižních školách a zvažovala učitelskou dráhu. Už od puberty ale vybočovala z řad pokorných studentek, kterým vtloukaly do hlav vědomosti jeptišky. Isabelle se tomuto stylu života vzpírala a utíkala z domova, což velmi trápilo její pobožné rodiče. Ti proto poprosili řádové sestry, aby na ní provedly lehkou formu exorcismu, kdy ji omývaly svěcenou vodou a četly modlitby.
Tyto kroky však nezabraly, Isabellina divoká povaha byla nezkrotná. A tak se její rodiče rozhodli poslat nezbednou dívku za starší vdanou sestrou za oceán. Do New Yorku přijela v roce 1953, a jak sama později vzpomínala, byl to pro ni kulturní šok. Ocitla se ve městě, které pulzovalo energií, kde se rodily nové směry v malířství, hudbě i literatuře.
Dalího chráněnka a setkání s Warholem
Její život se zásadně změnil ve hvíli, kdy do něj vstoupil slavný malíř Salvador Dalí. Excentrický surrealista si mladou Francouzku oblíbil a přijal ji jako asistentku i společnici. Byla u jeho provokativních happeningů, učila se od něj chápat umění jako divadlo a zároveň hru se symboly. Dalí jí dal sebedůvěru, ale také ji zasvětil do světa, kde se realita mísí s fantazií. Sama později říkala, že právě on jí otevřel oči k tomu, že život může být sám o sobě uměleckým dílem. Mezitím se ale stihla poznat s dalšími zásadními muži. Románek v proslulém hotelu Chelsea prožila i s českým režisérem Milošem Formanem, okouzlila prezidentského kandidáte Bobbyho Kennedyho a zájem o ni měl dokonce i prezident Richard Nixon.
Právě díky Dalímu se Isabelle dostala k dalšímu muži, který zásadně ovlivnil její život, k Andymu Warholovi. V polovině šedesátých let už Warholova Factory fungovala jako magnet na extravagantní osobnosti: modelky, herce, hudebníky i lidi, kteří prostě chtěli být „někým“. Isabelle si v té době i proto zvolila nové jméno, které znělo Ultra Violet. Fialová byla její oblíbená barva, ale měla i hlubší význam: symbolizovala mystiku, spiritualitu i cosi mimo běžný svět.
Warhol ji přijal mezi své oblíbence. Ultra Violet se objevila v několika jeho experimentech, například ve filmech I, a Man či Loves of Ondine. Byla nepřehlédnutelná, se svými ostrými rysy, dokonalou francouzskou elegancí a výstředním stylem mezi ostatními Factory girls vyčnívala. Nebyla typem, který by jen pasivně pózoval. Měla názor, dokázala Warhola vyprovokovat a kolem sebe vytvářela auru, díky níž si jí všichni pamatovali.
Život ve Factory
Factory byla místem, kde se žilo intenzivně, vášnivě a nebezpečně. Alkohol, drogy, náhodné vztahy a divoké večírky byly každodenní realitou. Ultra Violet se stala součástí toho všeho, ale na rozdíl od některých svých kolegyň, které skončily tragicky, si udržela jistý odstup. Možná právě díky tomu, že vyrostla v Evropě a měla pevnější zázemí, dokázala přežít a později se od Factory odpoutat. Sama později vzpomínala, že ačkoliv ji Warholův svět fascinoval, vždy cítila, že si musí najít vlastní cestu. A tu skutečně našla. Začala se věnovat vlastní tvorbě, malbě, sochám a instalacím. Její práce často kombinovala pop-artovou estetiku s duchovní symbolikou. V 80. letech se částečně stáhla z centra pozornosti a více se věnovala hledání smyslu a spirituality.
Neuvěřitelných zážitků nabírala Ultra Violet za svůj pestrý život spoustu, a tak se přímo nabízelo je sepsat. V roce 1988 vydala autobiografii Famous for 15 Minutes: My Years with Andy Warhol (Má léta s Andym Warholem). Kniha byla nejen vzpomínkou na šedesátá léta, ale i reflexí doby, kdy sláva byla rychlá, pomíjivá a často destruktivní. Ultra Violet v ní popsala Warhola s obdivem i kritickým odstupem a zároveň odhalila svou vlastní cestu od francouzské studentky k americké umělkyni, která přežila svět, jenž pohřbil tolik jiných. Do konce života zůstala aktivní, vystavovala, psala a mluvila o roli umění v moderní společnosti. Zajímala se o duchovní rozměry tvorby, o propojení víry a estetiky. Zemřela v roce 2014 v New Yorku, městě, které se stalo jejím domovem i scénou jejího neobyčejného života.
Zajímají vás múzy slavných mužů? Přečtěte si o nejslavnější groupie Pamele des Barres.
Galerie: Ultra Violet: Oblíbená múza Andyho Warhola
Dostávala jsem dřevákem na zadek: Herečka Zuzana Zlatohlávková otevřeně nejen o svém divokém temperamentu a tenisové kariéře
Nejčtenější články
Doporučujeme

Jak světoví umělci změnili historii, ale i šokovali svět: Pitvali mrtvoly, týrali ženy nebo měli slabost pro nezletilé dívky

Geniální umělec Andy Warhol: Podivínský král pop-artu toužil po slávě a obdivu, jen zázrakem přežil klinickou smrt

Krásná IT girl Edie Sedgwick: Múza Andyho Warhola inspirovala i Boba Dylana, dohnal ji bohémský život

Krásná Gladys Vanderbilt: Americká princezna si získala srdce uherského hraběte i Slovenska. Komunisté jí vzali vše

Čtrnáctiletá sboristka a modelka Evelyn Nesbit: V posteli se jí střídali dva nápadníci, jeden skončil v blázinci, druhý s polovinou obličeje

Hvězdná Antonie Formanová: Vnučka oscarového režiséra má herectví v krvi. S každou další rolí dokazuje, že by mohla s přehledem oslňovat na červeném koberci v Hollywoodu

Pamatujete si ještě krásku z 80. let Nastassju Kinski? V dětství se musela vyrovnat s násilnickým otcem, byla spojována i s Milošem Formanem

Stephanie St. Clair zvaná Queenie: Královna mafie vládla harlemskému hazardu. Střílela po svém manželovi a do kriminálu dostala i policisty

Emily Warren Roebling: Žena, která ve skutečnosti postavila Brooklynský most. Její manžel zatím trpěl kesonovou nemocí











