Kdyby měl příběh Fredericka Douglasse svou filmovou adaptaci, byl by to strhující mix dramatu, odvahy a neuvěřitelné vnitřní síly. Ale hlavně by to byl příběh, který by nutil diváky potichu zírat na obrazovku a v duchu si říkat: „Takhle se bojuje za svobodu.“
Douglass totiž nezačínal jako celebrita, řečník nebo politická autorita. Narodil se do otroctví. Do světa, který ho chtěl naučit mlčet. Jenže on se rozhodl udělat přesný opak.
Dětství bez jistot, ale se vzácným darem: Vírou ve vlastní hodnotu
Frederick přišel na svět v Marylandu někdy kolem února 1818. Neznal přesné datum narození, a tak si ho jednoduše určil. 14. února. Ano, muž, který později okouzloval tisíce lidí svými projevy, se vlastně narodil na Valentýna. Osud měl zjevně smysl pro ironii. Od matky byl oddělen už jako kojenec a vychovávala ho babička. S matkou se vídal jen občas a většinou po setmění. Zemřela, když mu bylo zhruba deset let. I tak v něm ale stihla zažehnout něco, co mu nikdo nedokázal vyrvat: pocit lidské důstojnosti, kterou se otrokáři tolik snažili potlačit.
Zakázané vzdělání chutná nejlíp
Když bylo Frederickovi dvanáct, manželka jeho majitele ho začala učit abecedu. Vydrželo to jen chvíli. Její muž to zakázal s argumentem, že vzdělaný otrok je nebezpečný otrok. A měl pravdu. Douglassovi totiž právě tahle epizoda otevřela oči: vzdělání znamená svobodu. A tak začal číst tajně. Co se naučil, to předával dalším zotročeným lidem. Když to majitelé zjistili, brutálně zasáhli. Později ho poslali k nechvalně známému „zlomitelovi otroků“ Edwardu Coveymu, který v něm měl vymlátit poslední zbytky odporu. Jenže Douglass se jednoho dne postavil na odpor, porval se s ním a vyhrál. Od té chvíle už ho Covey nikdy neuhodil. Možná pochopil, že některé duše prostě zlomit nejde.
Útěk, který změnil dějiny
Touha po svobodě byla silnější než strach. Frederick se o útěk pokusil dvakrát. Neúspěšně. Teprve když se zamiloval do Anny Murrayové, svobodné Afroameričanky, dostal skutečnou šanci. Anna mu poskytla peníze i námořnickou uniformu. Falšované doklady si sehnal sám. 3. září 1838 vyrazil na cestu, která trvala méně než 24 hodin. Ale která změnila celý jeho život. Dorazil do New Yorku, kde se poprvé nadechl vzduchu svobody. „Jako by se mi otevřel nový svět,“ napsal později. A hned o 11 dní později se s Annou oženil. Vzal si i nové příjmení. Douglass, podle literární postavy z romantické básně. A pak začal svůj druhý život. Ten, ve kterém se stal hrdinou.
Když se z bývalého otroka stane muž, který komanduje celé národy
Douglass měl dar. Mluvil tak, že lidem vstávaly chlupy na rukou. Když poprvé vystoupil na abolicionistickém shromáždění, posluchači nevěřili, že tento brilantní řečník byl někdy zotročen. Tak napsal svou první autobiografii, aby jim dokázal, že je to pravda. Kniha se okamžitě stala bestsellerem a přispěla k zásadní změně nálady v celé zemi. Když mu začalo hrozit, že ho bývalý majitel získá zpět, odcestoval do Británie. Tam byl přijat jako rovnocenný člověk. Šokující zážitek pro někoho, kdo v Americe neustále narážel na rasové bariéry. Britští příznivci dokonce vybrali peníze a vykoupili jeho právní svobodu. Do USA se tak vrátil jako legálně svobodný muž. A hlavně jako nezastavitelná síla.
Noviny, politika a cesta ke spravedlnosti
Vydával vlastní noviny The North Star. Radil prezidentu Lincolnovi. Pomáhal s náborem černošských vojáků do Unie. Zasazoval se o konec otroctví i o právo Afroameričanů volit. A také o právo žen volit. Což bylo na 19. století až překvapivě progresivní. Dokonce byl navržen na post viceprezidenta Spojených států, i když o tom údajně vůbec nevěděl. Stal se tak prvním Afroameričanem, který byl kdy nominován na tak vysoký úřad.
Lásky, které formovaly jeho život
Jeho manželka Anna byla pilířem jeho života a útěku. Po její smrti se Douglass oženil s Helen Pittsovou, vzdělanou běloškou a feministkou. Spojení, které tehdy vyvolalo výbuch pokryteckého pohoršení. On ale věděl své: žádná barva pleti nesmí určovat hranice lásky.
Odkaz, který nezmizel
Douglass zemřel v roce 1895, jen pár hodin po tom, co vystoupil na setkání ženských aktivistek. Do posledního dne svého života bojoval za spravedlnost. Jeho slova stále rezonují: „Kde je popřena spravedlnost, nikdo není v bezpečí.“ A hlavně je jeho život důkazem, že ani ten, kdo se narodí v řetězech, nemusí zůstat otrokem. Stačí odvaha říct první „ne“. A pak pokračovat, dokud se svět nezmění.
10 významných dat, která by měl znát každý z nás. Kolik jich ovládáte vy?
Galerie: Tvář svobody: Frederick Douglass v obrazech
Dostávala jsem dřevákem na zadek: Herečka Zuzana Zlatohlávková otevřeně nejen o svém divokém temperamentu a tenisové kariéře
Nejčtenější články
Doporučujeme

Krásná Gladys Vanderbilt: Americká princezna si získala srdce uherského hraběte i Slovenska. Komunisté jí vzali vše

Rosa Parks změnila americké dějiny: Kdo byla tato statečná žena? Před 70 lety odmítla pustit bělocha sednout, změnila životy Afroameričanů

Zvrhlík Jaroslav Dobeš: Guru Jára je zpět. Po odpykání trestu na Filipínách opět láká ženy na „odháčkování” a ty mu za to platí desetitisíce

Milovník lyžování a žen Jan Antonín Duchoslav: Filmový Viky Cabadaj si poseděl ve vězení. Manželství s právničkou mu nevyšlo, ale ženy prý už tolik neloví

Krimi případ Lizzie Borden: Děsivá kauza z 19. století se stala novinovou senzací

Delphine LaLaurie: Bohatá panička skrývala temné tajemství. Její dům po letech koupil oblíbený herec

Vůdkyně sekty Ann Lee: Shakeři milovali divoký rituální tanec, zničil je až celibát

Toussaint Louverture. Muž, který z otroků udělal armádu a z kolonie revoluční laboratoř svobody

Harriet Tubmanová: Uprchlá otrokyně se opakovaně vracela na jih USA, aby osvobozovala další

Fenomén Kajínek po 9 letech: Láska, která přežila mříže, boj s těžkou nemocí a byznys se zeleným tílkem
Mohlo by se vám líbit

Nevyhazujte staré knoflíky po babičce. Vyrobte z nich designový obraz, hodinky nebo věčné květiny











