Každý den, každou minutu v životě volíme, tedy rozhodujeme. Některá rozhodnutí jsou banálně jednoduchá, jiná nám můžou navždy změnit život. Existují pravidla na správné rozhodování? A můžeme v životě vůbec udělat špatné rozhodnutí?
Není rozhodnutí jako rozhodnutí. Vstát z postele, obléknout se nebo se najíst je pro nás denní rutinou, nad kterou už ani nepřemýšlíme, ačkoli i zde máme možnost volby. Do života nám ale občas vstoupí situace, kdy je pro nás těžké zvolit jednu jasnou variantu. Otevřít jedny dveře a ostatní zavřít. Rozhodovat se mezi A a B je značná banalita, oproti možnosti volit mezi A až Z. Myslete na to, že vždycky může být hůř. Důležité je se zastavit, nadechnout a začít řešit danou situaci. Víme, že pokud nám jde o opravdu důležité životní rozhodnutí, je dobré nechat si odstup a dostatečný nadhled.
Jak už to tak bývá, tohoto prostoru se nám povětšinou nedostává a tak jednáme v návalu emocí. Kdo už to udělal tak ví, že tudy cesta nevede. Většina z nás pod emocionálním tlakem nedokáže uvažovat a už vůbec ne jednat s rozmyslem. Když si vytvoříme potřebný nadhled, na každém rameni nám sedí jeden malý človíček. Jmenují se rozum a intuice. Koho ale poslechnout? Dva hlasy, kdy jeden hoří touhou jít za svými sny a druhý, který nás zchladí racionálním řešením. Na rozhodování samozřejmě nikdy nejsme sami. Najde se spousta přátel, ale i těch, kteří prostě jen rádi radí a ne vždy s námi mají dobré úmysly.
Důležité je uvědomit si, že za každé rozhodnutí jsme zodpovědní my samy. Ačkoli kolem sebe máme spoustu lidí, kteří procházeli stejnou situací nebo jsou to naši přátelé a rodina, zodpovědnost neseme na bedrech samy. A právě pod tíhou této zodpovědnosti se často bojíme nebo se dokonce vyhýbáme volbě. V tomto případě je dobré si uvědomit, že i "nevolení" je volba! Každé rozhodnutí, i k nečinnosti, je totiž odmítnutím něčeho. Každá volba nám sice přináší částečné utrpení, jelikož ukázáním na jednu cestu automaticky zavrhujeme ty další, ale stát na místě není řešením už vůbec. Postupně tak přicházíme o VŠECHNY životní příležitosti.
Když se zamyslíte nad vaším dosavadním životem, přijde vám na mysl něco, co byste vrátili zpátky? Všichni známe klišé jako „ všechno zlé je k něčemu dobré“ nebo „kdybych tenkrát neudělala špatně tohle a tohle, nebyla bych tam, kde jsem teď“. Klišé je to do chvíle, kdy se sami v takové situaci ocitneme. Zlaté pravidlo zní neotáčet se zpět. Přijměte sebe i svá rozhodnutí, a pokud některá vyhodnocujete jako špatná, vezměte si z nich ponaučení a neopakujte stejnou chybu znovu. Věřte mi, že se to snadněji napíše, než opravdu udělá. Lidé, kteří nelitují svých rozhodnutí, mají vždy jasně srovnané priority a rozhodují se ve svůj prospěch. Zní to sobecky a skoro bychom řekli, že je to nesympatické. Opak je pravdou.
Žijeme ve světě nekonečných možností a to doslova. Nebyla jste někdy zmatená, protože v jídelním lístku toho bylo tolik, že jste se nemohla rozhodnout? Co takhle vybrat vhodný prací prášek, správný jogurt nebo kvalitní zeleninu? Není to jednoduché a přece toužíme po dalších a dalších možnostech volby. Pod tíhou nekonečného množství si vlastně vůbec neuvědomujeme, že nám může i škodit. Prvním permoníkem bývá neustálý stres, že o něco přijdeme, že nám něco uteče. Množství možností rovná se množství času, který nám rozhodování zabere. Dbejte tedy na to, aby váš rozhodovací proces nebyl zbytečně dlouhý a nebral vám jak energii, tak ostatní možnosti, které nyní možná nevidíte. Paradoxem bývá, že čím více možností, tím vzniká větší pravděpodobnost, že si nakonec nevybereme nic. Odborně se to nazývá rozhodovací paralýza a trpěl jí každý z nás minimálně desetkrát za život. Další úskalí tkví v tom, že z námi vybrané možnosti máme menší radost, protože nám hlavou pořád běhá známé „co by kdyby“. Potřebujete pomoci s rozhodováním? Máme pro vás pár osvědčených tipů.
• Minimalismus je základní odpovědí. Nevytvářejte si zbytečně velké množství variant.
• Důležitá rozhodnutí dělejte v momentě, kdy nejste psychicky unavení. Tady platí známé ráno moudřejší večera.
• Pokud víte, co chcete, jednoduše to řekněte a nespoléhejte se na rady ostatních.
• Napište si seznam! (Ano, ano už zase, ale pomáhá to - opravdu.)
• Rozdělte si možnosti do kategorií.
• Očíslujte podle důležitosti a nenechte si nikým radit. Nehleďte na to, jestli se to sluší nebo ne, jestli je to moc nebo málo. Jak to cítíte.
• Svůj seznam využívejte v praxi. Pokud nebudete vědět, jak se rozhodnout, podívejte se na svůj seznam. Rozhodování bude hned o hodně snazší.
No a nakonec je dobré si říct a uvědomit si, že ať už se rozhodnete jakkoli, není třeba litovat. Musíte věřit svému vnitřnímu hlasu, své intuici sedící na levém rameni a uvědomit si, že většinou spíše litujeme věcí, které jsme neudělali. Nakonec se stejně ukáže, že řešení, které nás napadlo jako první, bylo tím nejlepší pro nás. A pokud někdy hledáte motivaci k jednodušším rozhodnutím jako, jestli jít na hodinu spinningu nebo se válet na gauči u televize, dát si smažák místo salátu nebo zrušit schůzku, protože se nám prostě nechce, je dobré si připomenout důležité rčení: "V momentě, kdy se nám nechce, rozhoduje se o našem život."
Tak rozhodujte s lehkou myslí, čistým svědomím a láskou, milé dámy.
