Některé legendy jsou s místem svého vzniku natolik spjaté, že uplynou dlouhá staletí a čas smyje rozdíl mezi skutečností a pohádkou. To platí i o pověsti o krásné Lady Godivě, která údajně zachránila občany britského města Coventry od chudoby. Jaká je ale pravda?
Lady Godiva, známá též jako Godgifu, byla anglosaská šlechtična žijící v 11. století. Byla manželkou Leofrika, mocného hraběte z Mercie, který vládl tehdejší Anglii pevnou rukou. I když neexistuje přesný záznam o jejím vzhledu, legendy hovoří o její výjimečné kráse a jemnosti, a právě tak ji na svých obrazech znázorňovala řada dobových umělců.
Godiva ale údajně nedisponovala jen okouzlujícím zjevem, lidé ji obdivovali také pro její odvahu, skromnost a soucit k chudým a utlačovaným, což ji odlišovalo od mnoha žen její doby. Ty totiž zpravidla především udržovaly teplo rodinného krbu a staraly se o domácnost, zatímco politické záležitosti jim byly cizí, natož aby se postavily manželovi a bojovaly za práva utlačovaných. Lady Godiva ale smýšlela jinak, a právě to z ní jednou provždy udělalo legendu.
Příběh Lady Godivy je zasazen do města Coventry, kde její manžel Leofrik vládl pevnou rukou a vybíral vysoké daně, které uvrhly obyvatele do bídy. Zatímco Leofrik se staral o rozšíření svého majetku a nebral na nikoho ohledy, Godiva trpěla spolu s místními lidmi. Neustále prosila svého manžela, aby daně snížil, avšak hrabě byl neoblomný a nehodlal ustoupit ani o krok.
Podle legendy Leofrik nakonec, unaven jejími žádostmi a věčnými hádkami na toto téma, pronesl něco, co mělo být v jeho očích vzhledem k cudnosti tehdejších žen zcela nemožným požadavkem: „Snížím daně, když projedeš městem nahá na koni.“ Leofrik si nejspíš myslel, že jeho manželka se k takovému činu nikdy neodváží, to se ale velice mýlil. Ale Lady Godiva se nezalekla a byla připravena obětovat i svou čest, aby pomohla těm, kteří trpěli.
Godiva si uvědomovala, že toto gesto bude mít následky, a to jak pro ni osobně, tak pro město. Přesto zariskovala, souhlasila a naplánovala jízdu. Aby si zachovala aspoň špetku důstojnosti, oslovila občany města s prosbou, aby ve chvíli její jízdy zůstali zavření ve svých domovech a nevyhlíželi ji. Podle legendy obyvatelé Coventry skutečně poslechli a nedovolili si šlechtičnu, která chtěla zachránit jejich hladové krky, vyhlížet ani koutkem oka. A tak mohla Lady Godiva projet ulicemi bez toho, aby ji kdokoli viděl, jak se alespoň zpočátku říkalo.
Později se totiž v tolikrát převyprávěné legendě začala objevovat i postava volně přezdívaná Tom Šmírák (v originále Peeping Tom), který údajně jako jediný neposlechl a skulinou ji pozoroval, protože chtěl spatřit kouzelnou Godivu v celé své kráse za každou cenu. Podle některých verzí legendy byl Tom za tento čin potrestán slepotou, což posiluje morální poučení příběhu, podle něhož se v momentech odvahy a oběti nesluší narušovat soukromí.
Jízdou chtěla Lady Godiva nejen přimět svého manžela ke snížení daní, ale zároveň ukázat sílu lidského soucitu. V době, kdy postavení žen bylo podřízené a jen zřídka se k nim přistupovalo jako k rovnocenným partnerům, tento akt odvahy a obětování nabyl na významu. Lady Godiva šla proti konvencím i svému vlastnímu bezpečí, aby ulevila trpícím, což z ní činí jednu z prvních známých ochránkyň chudých a utlačovaných.
Když se ale o několik století později začali příběhem zabývat historikové, zjistilo se, že legenda zřejmě není pravdivá. Historická fakta se neshodovala, ženu jménem Godifa sice badatelé objevili, ale ačkoliv byla vdaná za mocného muže z Anglie, ničím jiným nevynikala. Obyvatelé Coventry ale tuto pověst milují, a tak ji považují za pravdivou. A to natolik, že své půvabné zachránkyni dokonce nechali na náměstí v Coventry vystavět sochu, Bonnie M po ní pojmenovali song a zmínka o ní je i v nesmrtelném hitu Don’t Stop Me Now kultovní kapely Queen.
