Správná rovnováha střevních bakterií může podpořit 3 důležité věci, jednou z nich je zdravé trávení

Zásadní roli zde hraje střevní mikrobiom, složitý ekosystém stovek bilionů mikroorganismů, který je v ideálním případě v rovnováze. Jakmile dojde k jeho narušení, potíže se mohou objevit překvapivě rychle a často i tam, kde byste to nečekali. Dobrou zprávou je, že zdraví střev lze cíleně podpořit, důležité je však vědět a na co se zaměřit.

3 věci, které dokáže s naším tělem správná rovnováha střevních bakterií

Střeva nejsou pouze trubicí, kudy prochází potrava. Tvoří zásadní část trávicího systému, kde probíhá řada životně důležitých procesů. Nejenže střeva chrání organismus před patogeny a zajišťují vstřebávání živin, ale také ovlivňují vodní i elektrolytovou rovnováhu a významně zasahují do fungování imunitního systému. Hlavní roli zde sehrává střevní mikrobiom, který tvoří rozmanité společenství bakterií, kvasinek, virů, prvoků a dalších mikroorganismů. Jejich počet se odhaduje na přibližně 100 bilionů a hmotnost v těle dospělého člověka může dosáhnout až dvou kilogramů.

“Nejvíce prozkoumaný mikrobiom se nachází v zažívacím traktu, konkrétně v tlustém střevě. Celkové množství mikroorganismů, které se zde vyskytuje, váží 1-2 kg. To mimochodem odpovídá hmotnosti mozku. Je důležitý hned od narození, pravděpodobně se začíná vytvářet ještě před porodem v děloze. Během prvních týdnů a měsíců života jeho složení rychle roste, stabilizuje se zhruba ve 3-5 letech. Po celý život však dochází k jeho vývoji, na čemž má nemalý podíl i životní styl,” uvádí lékárník Mgr. Lukáš Novotný na webu Dr. Max.

Střevní mikrobiom: ekosystém s vlastním nervovým systémem

Tento ekosystém disponuje překvapivě rozsáhlou genetickou výbavou, jeho genom je zhruba 150krát větší než lidský. Kromě již zmiňovaných funkcí se mikrobiom podílí také na produkci některých hormonů a neurotransmiterů. Jedná se například o serotonin, známý jako hormon štěstí, který ovlivňuje náladu, spánek a psychickou pohodu: "Mikrobiom se podílí i na tvorbě neurotransmiterů jako je serotonin či dopamin, což ovlivňuje naši náladu. 90-95% serotoninu je tvořeno právě v gastro intersticiálním traktu. Ten pak ovlivňuje vnímání bolesti, peristaltiku střev a zejména prostřednictvím osy střevo - mozek ovlivňuje náladu, chuť k jídlu a kognitivní funkce. Jeho nedostatečná tvorba může vést k depresím. Dopamin nám pak mimo jiné ovlivňuje učení, vytváření paměťových stop, emoce a opět nedostatek může vést k rozvoji depresí," upozornila Ing. Hana Střítecká z Ústavu Preventivního lékařství Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Radioporadně Českého rozhlasu.

Nejčastější příčiny narušené střevní rovnováhy

Střevní prostředí je velmi citlivé a jeho rovnováhu může narušit řada faktorů. Mezi nejčastější příčiny patří nevhodná strava, nedostatek vlákniny, nadměrná konzumace alkoholu, kouření, časté užívání antibiotik nebo analgetik a samozřejmě i dlouhodobý stres. Významnou roli hraje také kvalita spánku. Chronický stres a nedostatek regenerace negativně ovlivňují složení mikrobiomu a narušují přirozenou funkci střev. Kromě toho mohou působit i faktory, které nemáme plně pod kontrolou, například hormonální změny během života, genetická predispozice nebo způsob porodu. U dětí narozených císařským řezem se totiž často vyvíjí méně rozmanitý mikrobiom než u těch, které přišly na svět přirozeně.

Projevy nerovnováhy

Narušený střevní mikrobiom se nemusí projevit jen zažívacími potížemi, jako jsou nadýmání, zácpa či průjem. Často se objevuje nadměrná únava, zvýšená náchylnost k infekcím, opakované záněty nebo podrážděná pokožka. Dokonce existuje i souvislost s psychickými obtížemi, například s úzkostmi nebo depresí. Mezi typická onemocnění patří syndrom dráždivého tračníku (IBS), který postihuje především ženy v produktivním věku.

Probiotika a prebiotika: podpora střevního mikrobiomu

Jedním z nejúčinnějších způsobů, jak podpořit zdraví střev, je pravidelné užívání probiotik. Probiotika nejsou léky, ale doplňky stravy obsahující živé mikroorganismy, které podporují rovnováhu střevní mikroflóry. Ta pomáhají při prevenci i léčbě řady střevních potíží, například syndromu dráždivého tračníku, průjmu nebo zácpy. Tím, že vytvářejí ochrannou slizniční bariéru ve střevech, což brání průniku škodlivých bakterií a virů do těla, může pravidelné užívání probiotik posílit obranyschopnost organismu proti infekcím, snížit riziko zánětlivých onemocnění a celkově podpořit imunitní systém. Důležitá jsou i prebiotika, tedy nestravitelné vlákniny, které slouží jako potrava pro prospěšné bakterie. Najdete je především v zelenině, ovoci, celozrnných obilovinách a fermentovaných potravinách.

Správná kombinace probiotik a prebiotik, označovaná jako synbiotika, přináší synergický efekt a podporuje dlouhodobou stabilitu střevního mikrobiomu. “Přestože probiotika trávicím traktem spíše procházejí, než aby ho trvale osidlovala, rovnováhu mikrobiomu podporují tím, že vytvářejí příznivé prostředí pro růst žádoucích bakterií, modulují imunitní systém a pomáhají potlačovat patogenní mikroorganismy. Pravidelné užívání probiotik tak představuje jeden z účinných způsobů, jak obnovit přirozenou rovnováhu střevního prostředí, zejména v kombinaci s prebiotiky a pestrou stravou,“ komentuje Ing. et Ing. Barbora Procházková, Ph.D., jež se mimo jiné podílí také na vývoji genetických testů a testování střevního mikrobiomu ve společnosti Chromozoom.

Mikrobiom ovlivňuje i zdraví pokožky

Neméně důležitý je vliv střev na stav pokožky. Střevní mikrobiom je úzce propojen s kožním mikrobiomem a jeho rovnováha přispívá ke zdravé a krásné pleti. Dysbióza, tedy narušení střevní rovnováhy, se může odrazit na vzniku akné, ekzémů nebo jiných kožních potíží. „Tato oblast je stále předmětem výzkumu a záleží na mnoha faktorech, mj. na stavu pokožky hlavy,“ vysvětluje RNDr. Petr Ryšávka, přední expert na problematiku mikrobiomu a autor několika patentovaných technologií k jeho kultivaci. „Již dnes je však zřejmé, že udržování zdravého mikrobiomu prostřednictvím vyvážené stravy, probiotik a prebiotik, a také minimalizování stresu, může pomoci podpořit zdravý růst vlasů. Dokonce již existují rozsáhlé studie poukazující na pozitivní vliv probiotik při léčbě některých kožních onemocnění.”

Cesta ke zdravým střevům není složitá, vyžaduje však důslednost a změnu každodenních návyků. Důležitá je pestrá a vyvážená strava s dostatkem vlákniny, pravidelné zařazování fermentovaných potravin a minimalizace konzumace cukrů a vysoce zpracovaných výrobků. Pravidelný pohyb a kvalitní spánek podporují nejen střeva, ale i celkovou vitalitu a odolnost.

Vaginální výtok zná každá žena. Kdy je třeba zpozornět a jak poznat, když není něco v pořádku? Poradí lékařka