Pelíšky, Pupendo, S tebou mě baví svět a další skvělé komedie jsou nedílnou součástí české kinematografie. Dokonce bychom je mohli označit za zlatá díla českého filmu. České komedie ale nejsou jen o smíchu a skvělých historkách, díky nimž se smějeme, až nás bolí břicho. Jsou to především hlášky, které z těchto příběhů dělají něco, k čemu se s oblibou neustále vracíme. Mnohé hlášky jsou dnes už běžnou součástí naší mluvy.
Nezapomenutelné hláškyCelá řada hlášek z těchto komedií nám zlidověla natolik, že je s oblibou používáme i v běžném životě. Například větu „Marečku, podejte mi pero,“ zná snad každé malé dítě. To stejné se týká i dalších českých komedií, na které se díváme a nikdy neomrzí. Obliba českých komediálních hlášek je často spojena nejen s nezapomenutelnou filmovou scénou, ale především s jedinečným projevem hereckého interpreta, který danou hlášku pronesl. Ať už to byl Miroslav Donutil a jeho hláška ve filmu Pelíšky, ve které řekl:
„Příjem, slyším, rozumím. Dejte mi linku 205. rozhodčí, u aparátu major Šebek, připravte mi jídelníček,“ nebo jeho herecký kolega Jiří Kodet, který ve stejném filmu exceloval s větou: „Kdo se ptal na tvůj názor. S kým si myslíš, že paseš krávy. Já ti dal život. To je tím, s kým se taháš. S nějakým anarchistickým bohémem, rudým bolševickým nokem!!!“
„Máchale, spadlo ti to,“ nebo „A čo si vlastně předsatvujetě pod takým slovom absurdný,“... Mohli bychom citovat do nekonečna.
Obliba komediálních hlášek se táhne napříč generacemi. S láskou je používají lidé dvacetiletí, stejně jako ti, kterým je čtyřicet. A všichni přesně ví, v jaké české komedii zazněly. Tyto hlášky pak volně přecházejí do běžné mluvy, kde zastávají nejen každodenní sdělení s prvky sarkasmu, ale také schopnost Čechů vytvářet vtipy všude, kde se dá.
Dokážete i vy přiřadit na 100 procent všechny hlášky v našem kvízu? Uvidíme. Pojďme to vyzkoušet:
