Jak lidé slavili první vánoční svátky samostatného Československa v roce 1918: Všude byla chudoba, řádila španělská chřipka, ale euforie vše přehlušila
Obalovaný kapr, řízky, vinná klobása, bramborový salát, rybí polévka, vánočka, cukroví, bohatě ozdobený stromek, dárky, koledy i vánoční pohádky. Tak známe Vánoce my a řada tradic se drží už po desetiletí. Ne všechno ale bylo stejné v roce 1918, kdy vzniklo samostatné Československo, a za fungování První republiky. Jak se tehdy slavily Vánoce?
Právě po vzniku První republiky byly Vánoce o tom, o čem mají být především. Kouzelný čas strávený v kruhu rodinném s blízkými po boku, kdy nezáleží na tom, kolik dárků má kdo pod vánočním stromečkem, ale pouze na tom, aby se rodina takto sešla v následujícím roce v poklidné atmosféře a beze strachu z budoucnosti.
Poválečná euforie
První Vánoce v samostatném Československu se v roce 1918 odehrávaly pouhých 43 dní po skončení první světové války, a tak byly velmi emotivní a euforické. Lidé byli štěstím bez sebe, že válka skončila, radovali se ze založení samostatného Československého státu i z toho, že se prezident Tomáš Garrigue Masaryk vrátil z exilu do republiky. Média národ utvrzovala v tom, že žádné další války už nebudou, a že Československo čeká zářná budoucnost.
Všude byla chudoba a řádila španělská chřipka
Možná i proto nebyly první československé Vánoce ve znamení konzumu, ostatně ani to nebylo příliš možné. Země se vzpamatovávala z války a trpěla nedostatkem potravin i jiného zboží, nebylo téměř čím topit, protože se nedalo sehnat uhlí a lidé navíc hromadně umírali na následky španělské chřipky, přesto se národ dokázal spojit a oslavit vánoční svátky v radosti především z toho, že jsou rodiny a blízcí pohromadě, hmotné záležitosti tehdy nehrály velkou roli. Krize se však prohloubila a velmi nuzné Vánoce čekaly československý lid i v roce 1919. Teprve po několika letech začala krize opadat a Vánoce získávaly novou podobu.
Když se hospodářská krize uklidnila a Česká republika začala konečně prosperovat, projevilo se zlepšení životního standartu i na Vánocích. V domácnostech se také začaly objevovat první vánoční stromky. Ozdoby nebyly okázalé, zpočátku se používaly podomácku vyráběné, jako třeba perníčky, slaměné ozdůbky, mašle nebo papírové řetězy. Teprve po roce 1920 začaly vznikat první skleněné baňky. Pod stromečkem samozřejmě nesměl chybět Betlém, buď vystříhaný z papíru, nebo dřevěný.
Lidé konečně měli dostatek prostředků na nákup vánočních dárků, a tak se chlapci dočkali vytoužené stavebnice Merkur, dívky celuloidové panenky s tělem z kůže, pod stromečkem se objevovaly i vystřihovánky, klovající slepice, cínoví vojáčci, loutková divadla, sáňky či brusle. Také dospělí se obdarovávali. Ženy byly velmi praktické, a tak jejich největším přáním byly nejrůznější elektrické spotřebiče, které zažívaly boom. Ženy toužily po usnadnění práce v domácnosti, a tak pod stromečkem nacházely vysavače a kávovary, ale také sporáky nebo ledničky. Muži si zase kupovali auta.
Na štědrovečerním stole byste tehdy marně hledali kapra či bramborový salát. Jedly se spíše luštěniny, z nichž se vařila třeba hrachová kaše nebo čočková polévka, tradicí byly také speciální oplatky s medem a vánočka zvaná štědrovice, která ale nebyla spletená z pramenů, měla tvar placky. Pokud se na slavnostní tabuli objevilo maso, byl to často bažant. Exotickým zvykem pak byl trend okoukaný z Francie, a to bylo pojídání šneků k obědu. Za První republiky páry či rodiny běžně vyrážely na Štědrý den do restaurací, aby si na této speciální lahůdce pochutnaly.
První republiku má samozřejmě většina lidí spojenou především s prvním československým prezidentem Tomášem Garriguem Masarykem. Vánoce byly jeho oblíbené svátky, které nejraději slavil v Lánech, přesto se snažil i v tomto čase být skromný a oslavy a především stravování nepřehánět. „Mnoho lidí ale nechává svůj žaludek dřít do úmoru – přejídat se je jako nosit nad své síly těžká břemena,“ říkal T. G. Masaryk. Na jeho slavnostním stole se na Štědrý večer skvěl místo kapra třeboňský candát opečený na másle a přelitý holandskou omáčkou, silný hovězí vývar, filé z bažanta, víno a káva.
Jestli u Masaryků nesmělo chybět nějaké cukroví, pak to bylo to, které prvnímu českému prezidentovi pekla v dětství jeho maminka, tedy jednoduchá máslová kolečka s ořechy obalená v cukru. Toto cukroví se na vánočních stolech objevuje dodnes a všichni ho znají pod názvem Masarykovo cukroví. Oblíbený vánočním dárkem, kterým pan prezident obdarovával své blízké, pak byl flakon kolínské vody převázaný trikolórou. O tom, jak vypadal život i Vánoce za První republiky, vznikl také český seriál nazvaný jednoduše První republika.
