Mezinárodní den žen za socialismu: Slavili především muži, nechyběly rudé karafiáty ani oblíbená Myslivecká

Historie tohoto dne se často spojuje s rozsáhlou stávkou newyorských švadlen v roce 1857, kdy ženy protestovaly za získání volebních práv. První oficiální oslavu Dne žen pak v roce 1909 zorganizovala Americká socialistická strana. Od roku 1911 se tento svátek začal slavit i na evropském kontinentu, konkrétně v Rakousku, Dánsku, Německu a Švýcarsku. Organizace spojených národů jej v roce 1975 uznala za den mezinárodní solidarity žen, zaměřený na podporu rovnoprávnosti, spravedlnosti a míru.

V zemích, kde socialismus nehrál dominantní politickou roli, měl Mezinárodní den žen odlišný význam. Byl především příležitostí k upozornění na nerovnosti mezi pohlavími a diskriminaci, které ženy v různých oblastech společnosti zažívaly. Oslavy mívaly formu demonstrací, pochodů a různých politických akcí, jejichž cílem bylo prosazování rovného přístupu k pracovním příležitostem, vzdělání a politické angažovanosti.

MDŽ za socialismu - svátek hlavně pro muže

V době socialismu se Mezinárodní den žen v Československu proměnil v manifestaci oslavující pracovní výkon žen a jejich úlohu v budování socialistické společnosti. Oslavy byly pevnou součástí režimní propagandy a přestože byly formálně určeny ženám, jejich hlavními příjemci se stali spíše muži.

Na pracovištích se tento den nesl ve znamení různých pohoštění, která zahrnovala klasické chlebíčky s vaječnou pomazánkou, tureckou kávu a obvyklé cukrářské pochoutky jako šlehačkový dort, punčák či věnečky. Ačkoliv alkohol nebyl oficiálně povolen, na stolech se objevovaly lahve Hradní svíce nebo Myslivecké.

Neodmyslitelnou součástí oslav byly drobné dárky, mezi nimiž dominovaly rudé karafiáty, bonboniéry, utěrky nebo sady tuhých mýdel. Program doplňovaly kulturní vložky v podání malých pionýrů, kteří recitovali verše a zpívali písně oslavující režim. I televizní programy vzdávaly hold ženám prostřednictvím příspěvkových gratulací od oficiálně schválených osobností.

Večírky se často protahovaly do pozdních hodin, přičemž většinou slavili především muži, zatímco ženy často musely rychle odejít domů postarat se o rodinu. Následkem toho jejich svátek znamenal spíše zvýšenou dávku domácích povinností než den, kdy by si mohly odpočívat a být opečovávány. Namísto toho ony opečovávaly muže, kteří leželi na gauči s kocovinou a mokrým hadrem na hlavě.

MDŽ po roce 1989: nová podoba oslav

Po pádu socialismu v roce 1989 došlo k výrazné proměně významu tohoto svátku. Politická a ideologická rovina oslav spojená s propagandou režimu zmizela a nahradila ji především osobní gesta uznání a úcty vůči ženám. Dárky a květiny si svou roli uchovaly, avšak oslavy získaly hlubší dimenzi zdůrazňující pokrok v oblasti rovnoprávnosti a poukazující na výzvy, které ženy nadále čelí.

Dnešní podoba oslav Mezinárodního dne žen se liší dle osobních preferencí i kulturních kontextů. Někde se tento den slaví v rodinném kruhu, jinde jsou pořádány večírky či veřejné akce zaměřené na podporu práv žen. Stále se však najdou lidé, kteří tento svátek ignorují kvůli jeho socialistické minulosti. I přesto se Mezinárodní den žen stává symbolem solidarity, respektu a snahy o spravedlivější společnost, jak tomu mělo být od jeho počátků. Pokud ale chcete nějakou ženu potěšit, rudým karafiátům se přece jen raději vyhněte.

Pamatujete si dobře období socialismu? Otestujte se v našem kvízu.