Začátek nového roku sice není tak důležitým obdobím, jako jsou třeba Vánoce, ale i tak byl vždy vnímán jako důležitá a sledovaná událost. Vážou se k ní různé pranostiky, pověry a tradice, které naši předkové dodržovali. Některé jsou ostatně známé dodnes. Jaké zvyky dodržujete na Nový rok vy?
Oslavy příchodu nového roku máme spojené hlavně s alkoholem, chlebíčky a ohňostroji a všichni je známe pod označením silvestr. Zároveň má v poslední den roku svátek Silvestr, což je trochu neobvyklé a ne příliš rozšířené jméno, které má ale dlouhou tradici.
Kdo byl Silvestr
Silvestr I. byl skutečnou historickou postavou. Žil na přelomu třetího a čtvrtého století našeho letopočtu a byl hlavou tehdejší křesťanské církve. Ještě než nastoupil do svého úřadu, zažil pronásledování křesťanů a sám musel prchat a ukrývat se v lesích blízko Říma. Později pak přijal jméno Silvestr, které má původ právě v latinském slově „silva“, což znamená les. Po svém nástupu na papežský stolec vydal mimo jiné příkazy, co, kdy a jak se smí veřejně oslavovat. V té době se v Římě ještě oslavovaly Saturnálie, což byly hodně divoké oslavy boha Saturna, jež trvaly několik dní. Silvestr takové oslavy odsoudil jako nehodné křesťanů, ale odkaz Saturnálií nakonec úplně nevymizel. Nakonec tomu osud chtěl, aby papež Silvestr zemřel právě 31. prosince roku 335.
Hospodyně se na příchod nového roku připravovaly vždy s předstihem. Po vánočních svátcích se uklízelo, pralo a převlékalo se povlečení. Muselo se to ovšem dělat s předstihem, protože podle tradice nesmělo na Nový rok na šňůrách viset prádlo. Podle pověry by totiž v novém roce mohl zemřít někdo blízký. Nesmělo se ani zametat, aby nebyl nikdo z rodiny „vymeten“ ven. Protože byl ale pořádek důležitý, chodily po staveních takzvané báby ometačky a riziko na sebe místo hospodyní braly ony. Šlo o chudé ženy, které, za almužnu ometaly kamna a plotny, aby se nestalo neštěstí. Proto se někdy poslednímu prosinci říkalo „Babí den“.
Novoroční menu
Do nového roku se lidé museli podle tradic vypořádat se všemi dluhy a odpustit svým nepřátelům, což podporovala právě křesťanská církev. Pokud jde o peníze, je tu známá a oblíbená tradice s čočkou. Když si jí dáte k obědu, nebudou vám finance chybět. Na druhou stranu měli ale naši předkové některá jídla zakázaná. Nesměli se jít například zajíci, aby neuteklo štěstí. Drůbež, aby neuletělo a ryby, aby neuplavalo. Rodina pak měla obědvat pospolu a v klidu. Už tenkrát se říkalo, že „jak na Nový rok, tak po celý rok.“
Jakkoli se v současnosti upouští od ohňostrojů a odpalování petard, i tato aktivita má svůj původ v historii. Naši předkové totiž věřili v existenci zlých duchů, kteří by mohli rodině škodit. A proto se snažili tyto duchy odehnat. Dokud nebyly klasické petardy, dělal se hluk, čím se dalo. Například se práskalo se bičem, případně cinkalo zvonečky, kterých se prý zlí duchové také bojí.
