Přichází den, který jsme milovali hlavně jako děti – pálení čarodějnic. Ačkoliv už ho nezažíváme, jak jsme zvyklí už dobré dva roky, význam tohoto dne je zcela jiný, než si opéct špekáček a zapálit oheň. Magičnost noci z 30. dubna na 1. května už znalo mnoho generací před námi, znáte ji i vy?
Keltům začínalo o půlnoci kalendářní léto – čas dnů prozářených sluncem a pozitivní energie, v Německu a Skandinávii jde o Noc Valpružina a u nás o Filipojakubskou noc. V tuto magickou noc lidé věřili, že se otevírají skryté poklady, zlé čarodějné síly získávají na síle a chystají se na smrtelníky. Proto tehdejší hledači pokladů nikdy nezapomněli na svěcenou křídu, různé amulety nebo třeba kapradinu.
Pověst praví, že o půlnoci sílí magická síla, protože se všechny čarodějnice slétají a zlá magická síla vládne tu noc ještě větší mocí než obvykle. Na ochranu před čarodějnicemi se na vyvýšených místech pálily ohně, jelikož oheň očišťuje od zlé moci – proto lidé oheň i přeskakovali, aby nad plameny uhořelo vše zlé, co je mělo v moci. Další z důvodů je, že čarodějnice bývaly upalovány, tedy se ohně bály a lidé kolem něj byli v bezpečí. Navíc čarodějnice hledaly místo, kde se setkají, takže čím větší oheň, tím menší šance, že se čarodějnice rozhodnout slétnout dolů.
Noční setkání čarodějnic, které vede samotný ďábel, se nazývalo sabat. O půlnoci za jasného úplňku se začaly čarodějnice proměňovat ve zvířata a chtěly škodit lidem. Ne nadarmo se proto i do chlívů, statků a světnic dávala svěcená voda a různé amulety. Zapichovali trnové větvičky do květináčů a před dveře, aby se čarodějnice zranily a nedostaly se do domu. Dalším významným zvykem bylo zapálení březových košťat, s kterými se následně točilo dokola. Oheň měl čarodějnice vyděsit, a zároveň koště v pohybu vypadalo jako zářící kulaté slunce, jež symbolizovalo sílu, naději a přicházejí „světlé“ období roku. Vykuřovala se stavení, uklízely se chlévy, aby se zlé síly nemohly nikde usadit a nebylo pro ně ve stavení místo.
Pálení hadrových čarodějnic, zničení všeho zlého a možnost vzniknout něčemu novému. Slunečná a plodná část roku, kdy se daří plodinám, zvěři i lidem – tak bychom mohli vnímat letošní 30. duben.
