Slepá mapa potrápila většinu z nás naposledy ve školní lavici. Přitom poznat na obrysu republiky vlastní kraj by měla být hračka. Jenže to tak snadné není. Vyzkoušejte, jak si po letech stojíte – a pozor na dva záludné chytáky.
Česko se na současných čtrnáct krajů dělí od roku 2000, kdy nahradily starší krajské uspořádání ze šedesátých let. Každý kraj má své správní centrum, hranice ale často nekopírují to, jak regiony vnímáme podle nářečí nebo zvyků.
Proč máme mapu vlastní země v hlavě úplně jinak než ve skutečnosti
Stačí usednout do auta a vyrazit na dovolenou. Cestu k moři zvládneme podle navigace, víme, kudy projet Alpami, a někteří dokonce bez zaváhání ukážou na mapě řecký ostrov, kde strávili poslední léto. Jenže když před nás někdo položí slepou mapu České republiky, najednou si nejsme tak jistí.
Zvláštní je, že za to nemusí ani tak špatná paměť jako způsob, jakým o své zemi přemýšlíme. Většinou si totiž pamatujeme jednotlivá místa a trasy mezi nimi, nikoliv jejich přesné rozmístění na mapě. Člověk tak může mít procestovanou půlku republiky, a přesto zaváhat nad obrysem oblasti, kterou několikrát navštívil.
Zeměpisný test, ve kterém mohou rodiče překvapit vlastní děti
Kdysi visela mapa Československa téměř v každé školní třídě a žáci před ní s ukazovátkem v ruce předváděli, co všechno si zapamatovali. Dnes máme mapy neustále po ruce, jenže právě moderní navigace nás trochu odnaučila přemýšlet, kde se jednotlivá místa nacházejí. Místo abychom si představovali cestu, sledujeme modrou šipku na displeji.
Slepá mapa proto může být překvapivě zábavným soubojem generací. Děti mají čerstvější školní znalosti, rodiče zase zkušenosti z cest a prarodiče často překvapí výbornou orientací bez jakýchkoliv technologií. Kdo z nich dokáže správně odpovědět na všech deset otázek? Tentokrát nepomůže navigace ani vyhledávač. Jen vlastní hlava a trochu zeměpisného důvtipu.
Záludnosti, které prověří i znalce
Nejznámější kuriozitou je Středočeský kraj: jeho úřady nesídlí na vlastním území, ale v Praze, která je zároveň samostatným krajem. Podobně mate i Vysočina, kde se o pozici největšího města dlouho přetahovala krajská Jihlava s Třebíčí. Orientace na slepé mapě přitom není jen školní dovednost. Hodí se při plánování výletů, sledování počasí i zpráv – a trénuje prostorovou paměť podobně jako luštění křížovek.
Pomáhá pamatovat si kotvy: Praha uprostřed Čech, Brno na jihu Moravy, Ostrava u polských hranic. Od nich se pak snadno odvodí i menší sousedé. Zbytek už prověří samotná mapa.
