Do pořadu Na kafeečko webu Lifee.cz tentokrát zavítala herečka Andrea Růžičková, která se zde rozpovídala o tom, jak prožívala zamlklé těhotenství, samovolný potrat a jakým překvapením pro ni následně byl příchod dvou narozených synů.
„Víš, co na tom bylo nejhorší? Že jsem to necítila. To pro mě bylo nejtěžší. Všichni jsou teď trošku ezo a říkají: “To budeš cítit, to budeš cítit. Já jsem hned cítila, že to bude holčička…„ Nikomu to neberu. Ale spíše si myslím, že to bylo jenom štěstí – že jsi se do toho pocitu trefila. Nebo už je někdo tak vysoce ezo, že to cítil – neberu to, možné to je. V té době jsem také byla na takovém obláčku, co si vizualizuješ a manifestuješ, to se stane, a podobné kecy: “Jenom musíš mít sílu myšlenky.„ Jsem vlastně strašně ráda, že se mi to stalo. Teď to vnímám jako částečnou transformaci, protože se to dotklo mého ega,“svěřila se v pořadu Na kafeečko webu Lifee.cz herečka Andrea Ružičková.
Zamlklé těhotenství i potrat. To vše prožila herečka Andrea Růžičková
Andrea neměla o tom, že zamlklé těhotenství existuje, žádné ponětí. Dokonce měla všechny příznaky těhotné ženy. „Jsou tam všechny pocity naštvání. Nevyšlo to, jsem vadná? Vždyť jsem všechno dělala dobře. Nechovala jsem se nezodpovědně. Dokonce jsem si to vizualizovala všechno. Meditační hudbu jsem poslouchala!,“ uvedla Andrea s tím, že si v tu dobu skutečně nepřipadala dost dobrá. Andrea se z toho, že nosila mrtvé dítě, dlouho nemohla dostat. Navíc si musela počkat na příchod nové menstruace, aby se o další dítě mohla znovu vůbec pokoušet.
Ačkoliv je lepší počkat si, až tělo mrtvý plod vyloučí samo, Andrea se rozhodla pro zásah lékařů. Byla uprostřed natáčení seriálu Cesty domů a nemohla si dovolit ztížit svůj stav tím, že na place například začne krvácet. Proto si mrtvý plod nechala odstranit ihned poté, co ji o něm lékaři informovali. „Vůbec jsem se s tím nedokázala mentálně ani tělesně srovnat. Chtělo to čas,“ svěřila se Andrea, která po této zkušenosti ještě samovolně potratila. „Měla jsem ještě jeden samovolný potrat, ale to jsem nějak neřešila. Bylo to hned, v 10. týdnu. A potom přišel Tobiáš, to jsem jela do Afriky. To bylo bláznivé. Potom jsem se vrátila do Česka a přišla k doktorce. Ona řekla: “Ale vy už jste na konci třetího měsíce!„ Říkám: “Žije?„ a ona: “Jo. Ručičky, nožičky, srdíčko bije tak akorát. Je to dobrý,„ uvedla Andrea, která dva roky po narození syna Tobiáše porodila svého druhého syna Jáchyma.
„Říkala jsem si, že to bude trvat třeba půl roku nebo rok. A mezitím jela moje máma z východního Slovenska vlakem za námi do Prahy. Tak jsme to ještě všechno chtěli stihnout. A moje máma mi potom řekla: “A jak jsem tak jela tím vlakem, dlouhá cesta, tak jsem se tak modlila: Joj, kdyby tak, pane Bože, mohli mít i to druhé děťátko!„ No, a ono tam bylo hned! Takže mám obojí zkušenost. Prostě, nic není nemožné. To je na tom krásné. Ten svět je tak otevřený, že máme tolik možností – nebojme se věřit na cokoliv,“ zakončila své povídání v pořadu Na kafeečko webu Lifee.cz Andrea.
