Nebyla jsem hezká holčička: Spolužáci se mi posmívali, že mám nohy jako závodní slepice, vzpomíná Jitka Asterová

Rodačka z Prahy měla nakročeno ke kariéře krasobruslařky. Velmi lehce by se uchytila v ledních revue, ale nakonec zvítězila touha po herectví. Ne však, že by chtěla něco předávat divákům, ale chtěla se zviditelnit a stát se slavnou. Z toho důvodu se po prvních nevydařených talentovkách na DAMU nevzdala, a nakonec ji napotřetí vzali.

Hvězdná třída na herecké škole

V tu dobu se už Jitka samozřejmě vyloupla v krásnou labuť a o mužskou pozornost neměla nouzi. Byla neřízenou střelou, která nezkazila žádný večírek, a po boku měla budoucí hvězdy našeho filmového nebe.

​Jitčin ročník na DAMU totiž patří k tomu nejlegendárnějšímu. Do třídy chodila například s Ivanou Chýlkovou, Karlem Rodenem či Evou Holubovou. O to těžší pak bylo se prosadit, ale „Asterce“ se to povedlo. Sice neměla žádné výraznější hlavní role, ale i tak si ji diváci pamatují.

„Asterka“ má velký cit pro módu

V poslední době je Jitka spíše moderátorkou, ale to, co se nemění, je její osobitý módní styl. Herečka se nebojí obléknout mladistvé outfity a umí si dokonale pohrát s barvami. Na někoho je to až moc ulítlé, ale přesně taková Jitka je. Nespoutaná, energická a šmrncovní. S muži to ve svém životě neměla úplně lehké, ale věděli jste, že její první velkou láskou byl všem známý herec? Nejen o tom se rozpovídala v našem pořadu Retrohubky.

Mohlo by se vám líbit

Legenda aerobiku z devadesátek Václav Krejčík: „Dlouholetá partnerka se zeptala, jestli nejsem na muže”. Nakonec měla pravdu

Neatraktivní holčička s nohami jako závodní slepice

Jitko, vy snad ani nestárne. Vypadáte pořád stejně a mladistvě. Jaká jste byla jako holčička?

Do takových třinácti let jsem moc pohledná nebyla. Narodila jsem se s takovou obrovskou boulí na nose, což byla prasklá žilka. A potom jsem se docela dlouho klubala. Pamatuji se, že když jsme šli na prvním stupni do divadla a musela jsem si vzít sukni, tak kluci se postavili za mě, aby se mi mohli dívat na nohy. Ale ne obdivně, ale aby se mi mohli smát. Do dneška si pamatuju, jak říkali: „Jé, Asterka, má nohy jak závodní slepice.“ Z krasobruslení jsem měla namakaný stehna, takže z toho důvodu se mi smáli.

Krasobruslení je takový neobvyklý sport, jak jste se k němu dostala?

V dnešní době je neobvyklý, ale když jsem vyrůstala, tak všude v televizi byly naše krasobruslařské hvězdy. Když jsme pak jednoho dne sledovali krasobruslení v televizi a Hanka Mašková stála na stupních vítězů, tak se naši zadívali na tu Hanku, na mě a o mé kariéře bylo rozhodnuto. Nikdo se mě na nic neptal a přihlásili mě na krasobruslení.

Takže jste mohla být hvězdou na ledě místo herectví?

Moc talentovaná jsem nebyla, o čemž svědčí dvacáté čtvrté místo z dvaceti čtyř na mistrovství republiky, ale nicméně to byl úspěch. Časem to pak nějak vykrystalizovalo v dětskou lední revue. To jsem dělala hodně let až do nějakých dvaceti sedmi, než mě vyhodili. Jezdili jsme po celé západní Evropě, a dokonce s Danou Morávkovou jsme dělaly krávu. Já jsem jezdila vemeno a ona takový ten zvonec přede mnou.

Mohlo by se vám líbit

Bára a Soňa Kodetovy exkluzivně: Život s Jiřím Kodetem byl ještě pestřejší než ve filmu Pelíšky, z okna křičel daleko hůř

Velká láska Marek Vašut a balení kluků sedáním na klín

Kariéra v revue nakonec nedopadla, ale jak jste se tedy dostala k herectví?

Pořád jsem snila, že něčím budu. Například listonoškou, kosmonautkou, průvodčí a nějak okolo puberty to už bylo jasné. Nechtěla jsem být herečkou, abych něco předávala. Svůj talent nebo něco takového. To absolutně ne, já jsem se chtěla zviditelnit, být slavná a vymanit se z té šedi. Takže to mě hnalo k tomu, že jsem tolikrát dělala zkoušky na DAMU. Dělala jsem je třikrát, než pochopili, že je budu dělat i po čtvrtý a že už mě teda musí vzít.

Na vysoké škole jste už byla onou vyhlášenou krasavicí. Co nějaké první lásky, takové ty opravdové se vším všudy?

To byl asi Marek Vašut. To byla pro mě láska na první pohled. Když jsem ho viděla na DAMU, zaujal mě tím, že vypadal jako Marlon Brando. Ještě úplně nedbal na svůj vzhled, byl trochu oplácaný a nosil takový dlouhý kožený kabát. Pořád měl v ruce knížku a o holky se vůbec nezajímal. Takže ten nezájem mě samozřejmě bavil a dělala jsem vše pro to, aby si mě všimnul. Nakonec se mi to asi po roce podařilo. Bylo to ještě před filmem Pěsti ve tmě. Pak mu začalo záležet víc na sobě než na mě, neustále se prohlížel v zrcadle a rozešli jsme se. Takže Marek byl taková ta jedna z největších prvních lásek.

Měla jste nějakou taktiku na balení kluků?

Po vzoru maminky, která si při seznámení s tatínkem sedla na jeho klín a už nikdy neslezla, jsem to také párkrát vyzkoušela. Jednu dobu jsem byla hodně divoká a bavilo mě být i taková vyzývavá a jen čekat na reakci. V podniku jsem si třeba vybrala toho nejhezčího kluka, i když byl o dost hezčí a mladší než já, a sedla si mu na klín. Většinou mi to vyšlo, ale jednou ne, a od té doby jsem to přestala dělat.

O čem dalším Jitka upřímně a vtipně povyprávěla?

• O tom, kde vyrůstala
• Jak tatínek miloval Helenu Vondráčkovou
• O módě v době jejího dětství
• O oblíbeném jídle
• Jak přišla k ikonické roli v Šakalích létech
• O svých talentovaných dětech

Moderátorka pořadu Retrohubky Míša Maurerová umí své hosty hezky rozpovídat. .

Zdroj: YouTube, Retrohubky

Galerie: Nebyla jsem hezká holčička: Spolužáci se mi posmívali, že mám nohy jako závodní slepice, vzpomíná Jitka Asterová

19 fotek 20 fotek