44 Kč
V posledních letech se v České republice čím dál častěji mluví o cenách potravin. Není to jen téma ekonomických zpráv, ale i každodenního života. Lidé si všímají, že nákup, který dřív vyšel na pár stovek, dnes stojí o několik desítek či stovek korun víc. Často se přitom nejedná o luxusní zboží, ale o základní potraviny jako chleba, máslo, mléko, vejce nebo maso. Zdražování zasáhlo prakticky každou domácnost a stalo se tématem běžných rozhovorů mezi přáteli, v práci i na rodinných setkáních. Vyznáte se v dnešních cenách?
Na první pohled by se mohlo zdát, že jde jen o ekonomickou křivku, která se časem srovná. Jenže růst cen potravin není záležitostí několika měsíců. Má hlubší kořeny. Do hry vstupují vyšší náklady na energie, pohonné hmoty, dopravu, ale také na mzdy zaměstnanců v zemědělství a potravinářském průmyslu. Své udělalo i počasí, sucho, deště nebo naopak nečekané mrazy ovlivňují úrodu. A nesmíme zapomenout ani na to, že Česká republika je součástí širšího evropského trhu, takže se nás dotýkají i změny cen surovin na světových burzách.
Co ale lidé pociťují nejvíce, je rychlost, s jakou se ceny zvyšují. Když si člověk všimne, že oblíbený jogurt stojí o dvě koruny víc, možná nad tím mávne rukou. Jenže když se totéž stane u chleba, másla, sýrů i masa, rozdíl na účtence je najednou znatelný. A to vede k tomu, že lidé mění své nákupní zvyklosti. Častěji sledují akce, nakupují v diskontních prodejnách nebo zkoušejí levnější značky. Někteří dokonce začali více péct doma, třeba pečivo nebo moučníky, protože je to pro ně ekonomicky výhodnější.
Zajímavé je, že zdražování potravin má i určité sociální dopady. Najednou se začíná více mluvit o plýtvání jídlem. To, co dřív skončilo bez větších výčitek v koši, dnes lidé raději zužitkují. Stává se módou hledat recepty na zpracování zbytků nebo vařit z jednodušších surovin. A i když je růst cen pro většinu lidí nepříjemný, přináší do domácností nový přístup k hospodaření.
Mnozí se také vracejí k tomu, co dělali jejich rodiče a prarodiče, k vlastnímu pěstování. Na zahradách se znovu objevují zeleninové záhonky, lidé zakládají bylinkové truhlíky na balkonech a někteří dokonce investují do malých skleníků. Není to jen snaha ušetřit, ale i radost z toho, že si člověk vypěstuje něco vlastního. A když se podaří, chuť rajčat nebo okurek je často mnohem lepší než u těch kupovaných.
Samozřejmě je tu i druhá strana mince. Vyšší ceny potravin zasahují nejvíce rodiny s dětmi, důchodce nebo lidi, kteří žijí sami a mají omezený příjem. Pro ně může být nákup běžných potravin skutečnou finanční zátěží. Stát se sice snaží některé dopady mírnit, například snižováním DPH u vybraných potravin, ale reálný efekt je spíše omezený. Ve chvíli, kdy výrobní a distribuční náklady rostou, slevy na daních často nestačí. Situace nás nutí přemýšlet o tom, jak hospodaříme, co kupujeme a jak moc si vážíme jídla. V jistém smyslu nás vrací k hodnotám, které byly pro naše předky samozřejmé, k šetrnosti, k respektu k potravinám a k radosti z toho, že máme plný stůl.
Autorský text
