Kvíz: Poznáte méně známé pražské památky, vily a utajené zahrady podle fotky?

Zatímco staré legendy datují založení Prahy do období kolem roku 880, historici se shodují, že první Slované se na území dnešního hlavního města usadili ještě před stěhováním národů v pátém a šestém století. Protože vyhledávali místa, která byla chráněná před častými povodněmi, první osídlení vznikala převážně na levém břehu Vltavy, například v oblastech kolem dnešního Malostranského náměstí. Skutečný stavební rozmach ale přineslo až desáté století, kdy byly položeny základy Pražského hradu a vybudována rotunda svatého Víta. Přemyslovci si město zvolili za své sídlo a z podhradí začali budovat centrum vznikajícího státu.

Poznáte méně známé pražské památky?

Největší středověký rozmach ale Praha zažila bezpochyby ve čtrnáctém století. Na trůn usedl Karel IV. a pod jeho rukama se město proměnilo v jednu z nejdůležitějších evropských metropolí. Z této doby pochází základní kámen Karlova mostu, majestátní Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha i samotné Nové Město pražské, které metropoli výrazně plošně rozšířilo. Vznikla také Univerzita Karlova. Panovník měl obrovský vliv na to, že se z tehdejší Prahy stalo vysoce prosperující a na svou dobu nebývale moderní město.

Mohlo by se vám líbit

Seniorský kvíz: Zjistěte, zda si stále pamatujete slova, která už jsou skoro zapomenuta

Tajemství samotného názvu a počítání věží

Otázka, proč se Praha jmenuje právě Praha, zaměstnává badatele už celá staletí a existuje hned několik teorií. Zřejmě nejznámější je ta z Kosmovy kroniky z počátku dvanáctého století, která název odvozuje od muže tesajícího práh svého domu, u něhož se musí i velcí pánové sklonit. V osmnáctém století ale přišel historik Josef Dobrovský s mnohem pragmatičtějším vysvětlením, když název spojil s říčními prahy na Vltavě. Další teorie pak poukazují na slova jako „pražit“ či „vypražit“ ve smyslu mýcení lesů pro nová obydlí, případně na slovanské „pražnice“, což byly hliněné nádoby na sušení a pražení obilí.

Dalším obrovským fenoménem je slavné označení „stověžatá“. Tento charakteristický přívlastek metropoli přiřkl německý historik a spisovatel Josef Hormayer na počátku devatenáctého století. Filozofa a matematika Bernarda Bolzana to tehdy zaujalo natolik, že se rozhodl věže skutečně fyzicky spočítat a došel k číslu 103. Dnes by mu podobná snaha zabrala podstatně více času, protože podle aktuálních odhadů se na území města tyčí zhruba 550 nejrůznějších věží a věžiček.

Mohlo by se vám líbit

Kvíz: Největší, nejvyšší nebo nejhlubší. Znáte všechna nej z přírodních krás planety?

Město světových i evropských rekordů

Když se dnes procházíme historickým centrem, často si ani neuvědomujeme, kolem jakých rekordů vlastně kráčíme. Pražský hrad není jen symbolem české státnosti, ale podle Guinnessovy knihy rekordů jde s rozlohou téměř 70 000 metrů čtverečních o největší souvislý hradní komplex na celé planetě. Na nedalekém Staroměstském náměstí pak od roku 1410 nepřetržitě odtikává čas Staroměstský orloj, který drží titul nejstaršího stále fungujícího orloje na světě. A pokud byste hledali nejstarší fungující synagogu v Evropě, najdete ji v Josefově v podobě Staronové synagogy. Naše hlavní město je zkrátka učebnicí dějepisu pod širým nebem. 

Zkuste se otestovat, jestli poznáte všechny známé i méně známé památky podle krátkého popisu a fotky. Kvíz, který jsme si pro vás připravili vám trochu provětrá šedé buňky mozkové a s ověří, jestli byste v Praze nezabloudili.

České hrady a zámky v kvízu: Které památky poznáte na první pohled?