Vyjmenovaná slova po L patří mezi ta, která si studenti, ale nejen dětští, ale i dospělí, často pletou. Proč patří některá slova mezi vyjmenovaná a jiná ne? Jaké chyby se dělají nejčastěji? A existují triky, jak si je zapamatovat jednou provždy? Vyzkoušejte si náš kvíz, políčili jsme na vás nikoli lýčené otázky. Zkuste, jestli byste v testu obstáli.
Osvojit si dokonale češtinu vyžaduje většinou pěkných pár let studia. Pravidla, která se učíme už na základní škole, dokážou potrápit nejen děti, ale občas i dospělé. Jedním z nejobávanějších gramatických jevů jsou vyjmenovaná slova, ta by ale měl zvládnout každý, kdo základní školu opouští. Mezi vyjmenovanými slovy si zvláštní pozornost zaslouží ta po L (ale i po V nebo M, kterých je nejvíce), a to nejen kvůli své zdánlivé jednoduchosti, ale také kvůli mnoha slovům, která se nám do seznamu vyjmenovaných slov pletou, i když tam nepatří.
Zamysleli jste se někdy nad tím, proč vlastně vyjmenovaná slova existují? Jejich smyslem je pomoci nám správně psát tvrdé Y nebo měkké I v kořeni slova, aniž bychom se museli spoléhat na výslovnost. Český jazyk si totiž občas hraje s pravidly a některá slova se vyslovují stejně, ale píší se jinak. A právě zde přicházejí na řadu vyjmenovaná slova, která nám pomáhají vyhnout se častým chybám. A právě ta po L jsou velmi záludná, protože někdy jediné písmenko zcela změní význam slova a věty.
Vyjmenovaná slova nejsou vybírána náhodně. Jde o slova, kde historický vývoj češtiny způsobil, že se v jejich kořeni vyskytuje tvrdé Y, i když podle výslovnosti bychom mohli očekávat měkké I. U slov po L je to například slovo lyže. Mnoho lidí by instinktivně napsalo „liže“ (anebo ne?), protože spojitost s tvrdým Y není na první pohled zřejmá. Stejně tak slovo lýko, které označuje část rostliny, může působit matoucím dojmem. A naopak slova, která nejsou vyjmenovaná, v sobě mají měkké I, protože jejich původ a vývoj v češtině tuto variantu logicky zachoval. Například „lípa“ nebo „líbat“ jsou slova, která sice znějí podobně jako některá vyjmenovaná slova, ale tvrdé Y se v nich nikdy nepsalo.
Mezi nejčastější chyby patří záměna slov, která si jsou zvukově blízká. Mnoho lidí váhá mezi slovy, jež znějí stejně, ale dle kontextu ve větě se píšou jinak. Dobrá pomůcka, jak se chybám vyhnout, je spojit si vyjmenovaná slova se zajímavými příklady nebo příběhy. Například u slova lýko si můžeme představit, že „lýko mají rostliny a ty jsou v přírodě, kde se lyžuje“. Tím si spojíme dvě vyjmenovaná slova a snáze si je zapamatujeme. Další trik je používat rýmy, které nám pomohou si správnou podobu slova vrýt do paměti.
Zapamatování vyjmenovaných slov nemusí být nuda. Skvěle fungují různé mnemotechnické pomůcky nebo básničky. Oblíbeným způsobem je také tvorba příběhů, ve kterých se všechna vyjmenovaná slova objeví. Například: „Lysý lyžař si v lese z lýka upletl provaz, aby mohl rychle přeběhnout louži.“ Tento jednoduchý příběh spojuje několik vyjmenovaných slov a pomáhá nám je uložit do paměti. Dnes už také existuje mnoho interaktivních pomůcek v mobilních aplikacích, nebo online testy či videa, která zábavnou formou učí správné psaní. A pokud jste spíše vizuální typ, může pomoci, když si každé slovo spojíte s obrázkem, který ho reprezentuje.
Vyjmenovaná slova po L mohou na první pohled působit jednoduše, ale pokud si nedáme pozor, mohou nás pěkně zmást. Správné psaní není jen otázkou paměti, ale i pochopení logiky, proč jsou některá slova v seznamu a jiná ne. Důležité je se s nimi seznámit zábavnou formou a najít si metodu, která nám jejich zapamatování usnadní. Ale my to teď zkusíme bez metody, prostě jen tak, z hlavy. Zvládnete náš test na jedničku?
Autorský text, jak-se-pise.cz, erikahanackova.cz, mojecestina.cz
