Foto: Wolfram Film
První republika přinesla mnoho hvězd stříbrného plátna. Jednou z nich byla Truda Grosslichtová (†83). Neměla na svém kontě tak zvučné filmy, jako její kolegyně, ale diváci ji milovali a rychle se stala miláčkem publika i mimo rodnou zem. Přitahovala je nejen svou krásou, ale také určitým tajemstvím. Krásná herečka neměla zapotřebí se mimo kamery vystavovat, poutat na sebe pozornost a tím si získávala další a další obdivovatele.
Talent podělila Gertruda neboli Trudy po mamince, jež byla herečkou a operetní pěvkyní. Od mala moc ráda navštěvovala kino a později zabrousila do ochotnického spolku. Zde si ji vyhlédli pro její první roli a pak se už krásná blondýnka prakticky nezastavila.
Herečka si hlídala své soukromí
Jejím velkým idolem byla legendární Greta Garbo. Obdivovala krásu a lehkost, jakou herečka propůjčila svým postavám. Snění malé holčičky bylo krásné, ale později sama poznala úskalí filmového průmyslu. ‚‚Teprve když jsem vyrostla ze svých šatečků malého děvčete, počala jsem si uvědomovat, že jsou to živí herci, kteří mají své soukromí jako já,„ přiznala Truda v rozhovoru pro časopis Kinorevue v roce 1936. Moc dobře věděla, jak je jednoduché, aby člověk rychle přišel o své soukromí a veřejnost žila jeho životem. Ostatně to viděla u mnoha svých kolegyň.
Vyhrnutá sukně způsobila poprask
Neměla tak potřebu svůj osobní život s kýmkoliv rozebírat a nejen pro své fanoušky tak byla záhadnou kráskou. To ovšem Trudě přidávalo na atraktivnosti. Těžko bychom našli nějaký skandál, či milostnou aféru, kde by figurovalo její jméno. I když možná jedna věc by se našla, ale ta je ve výsledku spíš úsměvná a krásně odráží frázi ‚‚Jak udělat z komára velblouda„. Během natáčení jedné scény z filmu Růžové kombiné se Truda lekla, sjela po schodech a sukně se jí na tehdejší poměry vyhrnula hodně vysoko. Vzhledem k tomu, že se natáčelo na půdě Národního muzea kritika byla pohoršena. Nakonec případ vrhnuté sukně prošetřoval i zemský výbor a došlo to tak daleko, že jakékoliv další natáčení v Národním divadle musí být odsouhlaseno zemským prezidentem.
Truda převálcovala všechny hvězdy
To byl ale tak jediný škraloup na Trudině životě, za který ani nemohla. Její filmovou dráhu to naštěstí neovlivnilo, i když hrála s trochou nadsázky jen vedlejší štěky, ve kterých však byla nepřehlédnutelná. Asistovala největším legendám první republiky. Kolikrát i svým neskutečným talentem zastínila hlavní hrdinku. Lidé ji milovali a dočkala se velké pocty. V roce 1932 pořádal časopis Film anketu o nejoblíbenější herečku. Truda s přehledem vyhrála a nechala za sebou takové hvězdy, jako byla Lída Baarová, Adina Mandlová či Anny Ondráková.
Grosslichtová zpívala pod pseudonymem
Truda byla také velmi inteligentní a cizí jazyky se učila velmi rychle. Díky své znalosti francouzštiny a němčiny mohla natáčet i v zahraničí. A nejen to, ve Francii dokonce vydala několik desek a svým hlasem oblažovala pod pseudonymem Tania Doll, k němuž měla Grosslichtová jednoduché vysvětlení. ‚‚Francouzům přišla Tania velmi slovanské jméno a Doll nejspíše odpovídalo mé povaze. V angličtině totiž znamená loutku,„ popsala Truda, která dále pokračovala v natáčení.
Hlavní role byla zároveň poslední
Konečně se dočkala velké role, a to po boku národem milovaného Oldřicha Nového ve filmu Advokátka Věra (1937). Pokud jste doteď neměli ani tušení, že nějaká Truda existovala, tento snímek vám ji hned připomene. Titulní role Věry byla pro Grosslichtovou nejslavnější a zároveň s ní skončila svou kariéru. Mohl za to příchod války a manžel Žid a bohužel nacistům neunikl. Truda pak pobývala chvíli ve Francii, ale nakonec se vrátila do rodné vlasti. Nikoliv však k filmu, začala pracovat v továrně!
Truda zmizela za hranice
Po konci války se znovu střetla s manželem. Jako zázrakem přežil všechna zvěrstva páchaná nacisty, bohužel jejich vztah ale nešel znovu nastartovat. Možná za to mohl nový muž v Trudině životě - nizozemský kapitán Hans de Vries. Manželství bylo rozvedeno a o rok později skončila herečka znovu před oltářem. Svého muže následovala do Holandska, které se stalo jejím druhým domovem. K herectví se už ale nevrátila. Chvíli pracovala jako překladatelka a pak se stala šťastnou ženou v domácnosti. Starala se o milovanou dceru, manžela a nic jí nechybělo.
Do své vlasti se naposledy podívala na konci osmdesátých let. Chtěla své dceři ukázat, kde se narodila a nostalgicky zavzpomínat na krásné časy v matičce Praze. Společně prošly všechny pražské uličky a samozřejmě zavítaly i na Barrandovské ateliéry, kde Truda zažila momenty své největší slávy.
