Foto: Wikimedia commons, volné dílo, Henryk Siemiradzki
Představte si první století v antickém Římě. Město, kde se vysoká politika neřeší jen na půdě Senátu, ale i jedem v číši vína, a kde jediná neopatrná věta může znamenat trvalé vyhnanství. Do tohoto ryze mužského světa vstoupila žena, která sice nevládla legiím, ale měla k dispozici zbraň schopnou srazit na kolena nejmocnějšího muže planety: bezchybný vzhled, mimořádný intelekt a ambice. Poppaea Sabina se rozhodla a její nároky přepsaly nejen dobové kosmetické rituály, ale i státní dějiny.
V polovině prvního století našeho letopočtu neměla Poppaea vůbec špatnou výchozí pozici. Pocházela z vlivné rodiny. Z jejího prvního sňatku s velitelem pretoriánů Rufriem Crispinem vzešel syn, získala peníze i společenské postavení. Jenže pro ženu s její povahou to nebylo dost. Zanedlouho se provdala podruhé, tentokrát za Othona, muže z nejužšího přátelského okruhu císaře Nerona.
Císařovna Poppaea Sabina
Otho udělal stejnou chybu jako mnoho ctižádostivých mužů před ním i po něm. O kráse a rafinovanosti své manželky básnil před císařem s takovým nadšením, až panovník zatoužil ji poznat osobně. Netrvalo dlouho a Otho obdržel úřední nařízení spravovat vzdálenou provincii Lusitánii. Cesta do Neronovy ložnice byla volná. Poppaea ovšem velmi dobře chápala, že status panovníkovy milenky je ta nejkřehčí a nejvíc ohrožená pozice v celé říši.
Pět set oslic pro dokonalou pleť
Aby si udržela zájem nevyzpytatelného a psychicky labilního panovníka, musela pracovat na své fyzické dokonalosti. Ideál krásy byl neúprosný a Poppaea pro mladistvou pleť udělala všechno. Zdaleka největší úlet byly její koupele. Císařovna se koupala v mléce oslic. Aby měla za všech okolností mléko čerstvé, neváhala s sebou na všechny cesty brát stádo 500 živých oslic. Desítky otroků je musely každé ráno podojit jen proto, aby si budoucí vládkyně udržela hladkou pleť.
Samotná krása však k získání trůnu nestačila
V cestě na trůn jí stály dvě zásadní překážky: Neronova právoplatná manželka Octavia a především jeho vlivná matka Agrippina, které se císař bál a která ve skutečnosti řídila celé impérium. Poppaea vsadila na psychickou manipulaci. Začala Neronovi systematicky vyčítat, že se chová jako nedospělý chlapec a bez souhlasu své matky neudělá ani krok. Tento vytrvalý tlak na panovníkovo sebevědomí nakonec zabral. Nero se odhodlal k činu a po několika neúspěšných pokusech nechal Agrippinu zavraždit.
Jakmile byla dominantní matka ze hry, přišla řada na Octavii. Poppaea obratně zinscenovala obvinění, podle kterého mu měla být císařovna nevěrná. Tichá, lidem oblíbená Octavia byla zapuzena, odeslána do vyhnanství na odlehlý ostrov a krátce nato popravena. Dobové prameny uvádějí, že si Poppaea nechala přinést hlavu své mrtvé sokyně na stříbrném podnose. Dvanáct dní po Octaviině smrti proběhla svatba.
Čekání na následníka trůnu
Život s Neronem, jehož sklony ke krutosti a paranoie se s přibývajícími roky prohlubovaly, vyžadoval neustálou ostražitost. V roce 65 byla císařovna podruhé těhotná, první dcerka zemřela jako nemluvně a očekávání mužského následníka bylo obrovské. A právě v tomto bodě se historie rozděluje.
Jedna verze tvrdí, že se manželé pohádali a císař v záchvatu nekontrolovatelného vzteku kopl svou těhotnou manželku do břicha s takovou silou, že na následky vnitřních zranění potratila a zemřela. Podle druhé, Poppaea zemřela pokojně na svém lůžku a před smrtí vedla s truchlícím manželem láskyplný rozhovor. S největší pravděpodobností však císařovna podlehla těžkým komplikacím spojeným s porodem. Nero byl po její smrti zdrcen. Donutil Senát, aby zesnulé přiřkl božský status, a pořídil si dokonce milence, který jí byl nápadně podobný.
Tím se uzavřel příběh jedné z nejkontroverznějších žen antiky. Poppaea Sabina se stala císařovnou díky své kráse, intrikám a neúprosné ctižádostivosti. Dokázala ovládnout nejmocnějšího muže planety, ale osud ji nakonec dostihl dřív, než si svou moc stihla naplno užít.
Zdroje: epochaplus.cz, stoplusjednicka.cz, dotyk.cz, denik.cz
