Kvíz: Jste chodící encyklopedie, nebo jen dobře tipujete? Kvíz odhalí, jak jste na tom s inteligencí. Zda patříte mezi půměr, nebo vynikáte

Inteligentní lidé se často poznají podle toho, jak reagují na nové situace, jak se rozhodují a jak komunikují s okolím. Nejde jen o to, kolik faktů dokážou vyjmenovat, ale jak tyto informace dokážou propojit, zpracovat a použít. Inteligence se projevuje například v dovednosti řešit problémy, v empatii, ve schopnosti plánovat dopředu nebo přizpůsobit se změnám. Někdo může být výjimečně jazykově nadaný, jiný má zase dar vnímat emoce druhých nebo se vyznat v prostorových vztazích, všechny tyto schopnosti jsou součástí širšího pojetí inteligence.

Jak se inteligence měří

Historicky se inteligence měřila pomocí IQ testů, které měly za cíl určit tzv. inteligenční kvocient. Tyto testy obvykle hodnotí schopnosti jako logické myšlení, verbální dovednosti, paměť nebo rychlost zpracování informací. Průměrné IQ je nastaveno na hodnotu 100. Čím vyšší číslo, tím větší se předpokládá mentální výkon jedince ve srovnání s populací.

Je však důležité si uvědomit, že IQ testy mají své limity. Nezohledňují například emoční inteligenci, kreativitu nebo sociální vnímavost. Navíc mohou být ovlivněny kulturním a jazykovým zázemím testovaného. Dnes se proto vědci a psychologové čím dál více přiklánějí ke komplexnějším přístupům k hodnocení lidských schopností.

Druhy inteligence

Podle amerického psychologa Howarda Gardnera neexistuje jedna jediná „inteligence“, ale několik různých typů. Jeho teorie mnohočetné inteligence identifikuje například:

• Logicko-matematickou inteligenci, typickou pro vědce a matematiky.

• Jazykovou inteligenci, která dominuje u spisovatelů, novinářů nebo právníků.

• Tělesně-pohybovou inteligenci, kterou mají tanečníci nebo sportovci.

• Hudební inteligenci, patrnou u skladatelů a muzikantů.

• Prostorovou inteligenci, užitečnou pro architekty nebo malíře.

• Interpersonální inteligenci, důležitou pro terapeuty a učitele.

• Intrapersonální inteligenci, která pomáhá pochopit sám sebe.

• Přírodní inteligenci, projevující se u biologů nebo zemědělců.

Každý člověk má jedinečný profil těchto inteligencí, některé jsou výraznější, jiné méně rozvinuté.

Lze inteligenci trénovat?

Dobrá zpráva je, že inteligence není daná jednou provždy. Mozek je jako sval, čím více ho používáme, tím lépe funguje. Některé aspekty inteligence lze rozvíjet poměrně snadno. Například pravidelné čtení, luštění hádanek, učení se novému jazyku nebo hraní strategických her může výrazně posílit kognitivní schopnosti.

Trénink by však neměl být zaměřen jen na výkon. Emoční inteligence, což je schopnost rozpoznat vlastní emoce a emoce ostatních, vcítit se, reagovat s porozuměním, je stejně důležitá jako ta logická. Právě empatie, sebeuvědomění nebo schopnost řešit konflikty jsou dovednosti, které mají zásadní dopad na kvalitu života, vztahy i práci. I tyto schopnosti lze pěstovat, například prostřednictvím meditace, psychoterapie nebo jednoduše otevřenější komunikací.

Ačkoli genetika hraje při formování inteligence roli, neméně důležité je prostředí, ve kterém člověk vyrůstá a žije. Kvalitní vzdělání, bezpečné zázemí, přístup k informacím, ale i kulturní a společenské podmínky mají zásadní vliv na to, jak se naše schopnosti rozvíjejí. Podporující rodina, škola, která vede k samostatnému myšlení, nebo pracovní prostředí, jež nabízí výzvy a prostor pro růst, to všechno formuje naši inteligenci více, než si často uvědomujeme.

Baví vás kvízy? Otestujte se, jak se orientujete v předrevolučních seriálech.