K našim lidovým tradicím patří pranostiky odjakživa. Jednoduchá říkadla poukazující na přírodní jevy provázejí život člověka odnepaměti, a i když na ně dnes už nemusíme věřit, spoustu z nich stále známe a vyslovujeme. Pamatujete si ty, které se týkají měsíce ledna?
Pranostiky jsou lidová přísloví nebo říkadla, která se vztahují k přírodním jevům, počasí a jeho vývoji. Vyjadřují moudrost, kterou naši předkové shromažďovali po staletí a která jim pomáhala lépe pochopit okolní svět. Nejčastějšími tématy pranostik jsou roční období, zemědělské práce, svátky světů a počasí. Příkladem může být známá pranostika: „Březen – za kamna vlezem, duben – ještě tam budem.“ Tento verš poukazuje na proměnlivé počasí na začátku jara, kdy zima stále může překvapit.
Pranostiky jako předpovědi pro zemědělce
Pranostiky vznikaly během dlouhého pozorování a zkušeností řady generací našich předků. Kdysi dávno neexistovaly meteorologické přístroje a také věda byla v plenkách, a tak lidé spoléhali na to, že některé jevy v přírodě se každoročně opakují, z čehož usuzovali, že dokážou uhodnout, jaké budou následovat změny v počasí. Aby se jim tato pozorování lépe pamatovala, byly poznatky zrýmovány do veršů, jež se předávaly z generace na generaci.
Pranostiky byly v minulosti důležité zejména pro zemědělce, některé se ale věnovaly i jiným aspektům života. Každopádně právě zemědělci, nebo i rybáři a další lidé, jejichž obživa byla spjata s přírodou, podle nich plánovali práce na poli, sklizně i přípravy na zimu. Pomáhaly jim také ujistit se, že to s úrodou dobře dopadne, když bylo nejhůř.
Doporučujeme
reklama
Kvíz: Jak dobře znáte pranostiky pro měsíc leden?
I když žijeme v době moderních technologií a vědeckých předpovědí počasí, pranostiky svým způsobem neztratily své kouzlo a některé se mezi řečí stále používají. Většinou na ně ale spíš narazíme třeba v kalendářích nebo ve školách, aby neupadly v zapomnění. Jedná se totiž o součást českého folklóru. Tak pojďme na kvíz!
