Foto: giuengi from giussano Milan Italy, Milan Italy, CC BY 2.0 <https://creativecommons.org/licenses/by/2.0>, via Wikimedia Commons, NL-HaNA, ANEFO / neg. stroken, 1945-1989, 2.24.01.05, item number 928-0038, CC BY-SA 3.0 NL <https://creativecommons.org/licen
Když se řekne „ženy v motorsportu“, mnohým vyvstane na mysli jméno Lella Lombardi. Nebyla jen ikonou závodního světa, ale také průkopnicí, která dokázala, že místo za volantem Formule 1 patří každému, kdo má odvahu, talent a odhodlání. Závod se smrtí ale Lella Lombardi bohužel prohrála.
Vůně benzínu v krvi
Maria Grazia „Lella“ Lombardi se narodila 26. března 1941 v malém městečku Frugarolo v italském Piemontu. Její dětství bylo poměrně obyčejné, vyrůstala v rodině, kde otec provozoval vlastní řeznictví. Zatímco její vrstevnice se věnovaly tradičním dívčím aktivitám, Lella už v raném věku cítila neodolatelnou přitažlivost k autům a motocyklům. Její rodina však o jakýkoliv druh motorismu neměla žádný zájem, dokonce nevlastnila ani auto a veškerou dopravu jejím členům zajišťovala kola.
Lelle k lásce k autům víceméně dopomohla nehoda. V mládí se totiž závodně věnovala házené a při jednom zápasu byla zraněna protihráčkou, která jí při akci zlomila nos. Po zápase Lella čekala na autobusové zastávce a snažila se zadržet krev kapesníkem, když její protihráčka projížděla kolem a zřejmě kvůli černému svědomí jí nabídla odvoz do nemocnice. Při rychlé jízdě ulicemi Lella zatoužila sedět za volantem a velet svému autu.
Začala proto šetřit na autoškolu a udělala si řidičský průkaz. Ráda si půjčovala auto svého přítele a jen tak se bezcílně projížděla krajinou jen kvůli skvělému pocitu z jízdy. Postupem času její známý začal zkoušet štěstí v rally a ona dostala šanci být u toho. Měla na starosti údržbu vozu, výměnu pneumatik, ale i například měření mezičasů, později se dostala i přímo do auta jako navigátor. A odtud už to bylo kousíček přímo k volantu. Její první rally provázely pobavené, šokované i posměvačné pohledy všech přítomných mužů, kterým zrak vytřela ve chvíli, kdy v závodě zvítězila.
Lella brzy dostala nabídku závodit za alfa Romeo a později ua BMW, nejvíc ji ale lákaly formule. Musela se však neustále vyrovnávat s předsudky vůči ženám v motorsportu. Naštěstí byla odhodlaná a tvrdohlavá. A právě tyto vlastnosti jí pomohly postavit se výzvám a pokračovat v kariéře.
Začátkem 70. let si Lella vydobyla renomé jako talentovaná jezdkyně v závodech Formule 3 a Formule 5000. A právě tyto úspěchy ji v roce 1974 přivedly k její první šanci usednout za volant Formule 1. V té době se jednalo o neobyčejný počin – Lella Lombardi byla teprve druhou ženou v historii, která se zúčastnila závodů Formule 1, a první, která získala body do světového šampionátu.
Do historie se zapsala v roce 1975, kdy se zúčastnila dvanácti velkých cen a na závodě v Montjuïcu v Barceloně získala půl bodu za šesté místo. To bylo a dodnes je pro ženu v motorsportu nevídané. Ačkoliv to byl pro ni vrchol kariéry, nikdy se nestala hvězdou Formule 1 v pravém slova smyslu. I tak ale ve světě motosportu prolomila ledy.
Nebyla to lehká cesta. Svět Formule 1 byl (a z velké části stále je) převážně mužskou záležitostí. Být ženou na této scéně znamenalo čelit nedůvěře, posměškům a často i přímému ponižování. Ale Lella se nenechala zastrašit. Nejenže ukázala, že ženy mohou být stejně schopné jako muži, ale dělala to s grácií a nadhledem. Její osobnost byla stejně tak tvrdá a nekompromisní jako její jezdecký styl – přesně věděla, co chce, a šla za tím.
Předsudky nebyly jedinou překážkou, kterou musela překonávat. Motorsport byl (a je) fyzicky náročný a nebezpečný. Lella si během své kariéry prošla několika úrazy a haváriemi, které by mnohé odradily. Ale ona se vždy znovu postavila na nohy a pokračovala.
I když byla Lella po celou svou kariéru známá svou nezlomností a energií, zdraví ji bohužel nakonec zradilo. V roce 1992 jí byla diagnostikována rakovina, se kterou statečně bojovala. Ale ani tento závod se jí nepodařilo vyhrát. Lella Lombardi zemřela 3. března 1992, pouhý měsíc před svými jednapadesátými narozeninami.
