Hokejista Roman Čechmánek: Brankář se zapletl do velkých dluhů. Odchod do sportovního nebe však nebyl dobrovolný, jak se spekulovalo

Za svoji dlouhou kariéru získal Roman třikrát titul mistra světa, a především zažil atmosféru na hokejovém turnaji století v Naganu. Zkusil si také zámořskou NHL. Po konci kariéry se pokusil podobně jako jeho kamarádi z reprezentace o podnikání, ale nedařilo se mu a nedokázal splácet dluhy, které jen narůstaly. Osobní bankrot a soukromé problémy ho tak nejspíš stály život. 

Zlato z Nagana bylo pro Čechmánka nejvíc

Ve svých hokejových začátcích byl spíše upozaděn a rozhodně to nevypadalo, že by z něho měla být nějaká hvězda. Živil se jako elektrikář, ale pak dostal velkou šanci ve Vsetíně. Roman tam strávil šest let a byly to nejlepší roky jeho života. Dařilo se mu také v reprezentaci. S parťáky na ledě byl u našeho největšího úspěchu na olympijských hrách v Naganu. A přesto, že byl dvojkou za Dominikem Haškem, byl to pro něho nezapomenutelný zážitek. „Dělal jsem náhradníka v té době nejlepšímu brankáři na světě. Byl jsem součástí týmu, byl jsem na střídačce a prožíval to stejně jako hráči na ledě,” vzpomínal kdysi Čechmánek pro Idnes.cz, že zlatá olympijská medaile je pro něho nejvíc. 

Na ledě byl Roman pořádný bouřlivák

Vyzkoušel si také atmosféru zámořské NHL, když byl draftován do Philadelphie Flyers. Během čtyř sezón slavil velký úspěch a možná by dosáhl ještě většího, kdyby nebylo jeho prokletím play off. Tam se mu z nějakého důvodu nedařilo a pokaždé, když Flyers naskočili do bojů o vyřazování, byl konec snu o Stanley Cupu. Začalo se o něm říkat, že ho to nezajímá a možná by byl raději doma, než si nadále prodlužoval sezónu. Roman byl tak trochu bouřlivákem, který neměl problém seřvat na ledě rozhodčí a pustit se do spoluhráčů. „Byl jako spící tygr, kolikrát byl během utkání úplně v klidu a pak zničehonic vystartoval po rozhodčím. Také za to schytal spoustu desetiminutových trestů,” uvedl jeden z jeho trenérů, že Roman byl zkrátka svérázný. 

Dluhy, bankrot, rozvod a nemocný syn

S kariérou se pak Čechmánek rozloučil v Třinci a zkoušel se uchytit jako trenér. Větších úspěchů však nedosáhl a zabrousil do zcela jiného oboru. A to byl začátek konce. Obchodoval s vínem, s nemovitostmi, a nakonec založil svůj vlastní minipivovar. To samozřejmě stálo mnoho milionů, které si Roman postupně půjčoval a nesplácel. Podnikání se nerozjelo podle plánu a olympijský vítěz vyhlásil bankrot. Nezaplacené dluhy ho logicky dostaly před soud. „Přestal jsem trénovat v Hodoníně. Syn je velmi vážně nemocný a rozhodl jsem se, že se budu o něho starat. Bez pomoci by se asi těžko obešel. Od září bydlí u mě,“ citoval Čechmánka Isport.cz s tím, že se u soudu pomalu rozplakal. K problémům s podnikáním se tak přidaly také starosti o syna a rozvod s manželkou.  

Zpráva o smrti slavného brankáře všechny šokovala

Bohužel na lítost nikdo nehledí a dluhy se splácet musí. Čechmánek mohl podle informací vyfasovat až deset let za mřížemi, ale nakonec byl zproštěn obžaloby a pokračovalo se dále. Mohli bychom se tu rozepisovat dále a dále o soudech, které Roman absolvoval, ale to by vzhledem k tomu, co se stalo téměř před třemi lety, bylo zbytečné. V listopadu 2023 všechny zasáhla šokující zpráva o tom, že skvělý brankář zemřel. Ihned se samozřejmě vyrojily "zaručené" informace, že samozřejmě Roman spáchal sebevraždu, protože neustál šílený tlak na svou osobu kvůli soudům a nahánění médií.  

Přátelé nevěřili tomu, že by Roman odešel ze světa dobrovolně

S dobrovolným odchodem na věčnost jeho nejbližší přátelé a spolupracovníci absolutně nesouhlasili a přišlo jim to absurdní. Roman trénoval mládežnické družstvo v Uherském Hradišti a konečně zase našel smysl života a snažil se postavit na vlastní nohy. „Sebevražda je úplný nesmysl. Ještě den předtím i po celý týden jsme řešili juniorský tým. Měl problémy s loktem, nechával si končetinu opíchávat,“ řekl tehdy Miroslav Stavjaňa, který stál v čele klubu, kde Čechmánek děti trénoval, že si také hokejista stěžoval, že mu není dobře. 

Příčina Čechmánkovy smrti není veřejně známá

Když se pak Roman nedostavil na ranní zápas se svými svěřenci, všichni ho začali shánět. Nakonec ho našli v pronajatém apartmánu ve vesničce nedaleko Zlína. Na nějakou záchranu už bylo bohužel pozdě. „Cizí zavinění úmrtí jsme nezjistili, byla nařízena zdravotní pitva,“ sdělila tehdy mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková pro média. Následná pitva pak prokázala, že se nejednalo ani o sebevraždu. Co přesně zavinilo Romanovu smrt, není veřejně známo. Může se tak jen znovu spekulovat, jestli ho nezradilo srdíčko, které už zkrátka nezvládlo vše, co se kolem olympijského vítěze dělo.  

Dnes by Roman oslavil padesáté páté narozeniny. A jistě si na zlatého hocha z Nagana vzpomene mnoho jeho spoluhráčů, kamarádů, ale také fanoušků. Víte, jaké vzpomínky má na vítězný naganský únor 1998 trenér Slavomír Lener?