Foto: Freepik
A je to tady. Dny se nám konečně prodlouží a léto už začneme cítit v kostech. Ale opravdu? Letos, v roce 2025, dojde ke změně času v noci ze soboty 29. března na neděli 30. března. I když se již velmi dlouho diskutuje o tom, zda budeme časy během roku dvakrát měnit, zatím tento zvyk stále zůstává. Přechod na letní čas ovšem pocítíme i jinak, než delšími dny. Ano, budeme spát o hodinu méně. To ovlivní náš spánkový režim a dokonce i naše celkové nastavení a energii. Poradíme vám, jak se na změnu času připravit, abychom neprožili další dny jako mátohy.
V noci ze soboty 29. na neděli 29. března ve 2:00 v noci poskočí naše hodiny o hodinu dopředu, tedy na 3:00. Miliony lidí tak budou mít narušeny své spánkové vzorce a pocítí následky posunu času i na svém chování. Obzvláště se to týká starších lidí, kteří dodržování spánkového režimu potřebují více než mladší organismus, který se změnám přizpůsobí lépe. Podle vědců má změna času dlouhodobé negativní důsledky pro tělo i mysl. Jaké to jsou?
Změnu času pocítí hlavně děti a senioři
„Posun na letní čas někoho ovlivní více, někoho méně, jsou dokonce i lidé, kteří ji nepocítí vůbec. Takoví ti šťastní, kteří reagují na tmu a s tmou jdou spát. U lidí, kteří na ni reagují, což jsou většinou teenageři, nebo naopak starší lidé, se se změnou času často snoubí zhoršená kvalita spánku, je tedy možné, že se budete v noci budit a nevyspíte se dobře. To se může dále promítnout do celkového poklesu energie během dne, prostě budete více unaveni. Lidské tělo potřebuje několik dní na přizpůsobení novému rytmu. Proto v těchto dnech po změně, která je proto vždy o víkendu, můžete pociťovat sníženou koncentraci, budete reagovat pomaleji, mozek bude pomaleji pracovat. Je důležité být soustředění zejména při řízení auta a dalších profesích, které vyžadují koncentraci. A se změnou času souvisí také změny nálad, podrážděnost a zvýšený stres,“ říká pro Svět ženy MUDr. Martina Zajíčková, praktická lékařka. Podle ní budou změnu pociťovat více paradoxně lidé, kteří mají určitý denní režim, tedy chodí spát v jednu danou hodinu, tedy zejména děti a senioři.
Jaký má změna času vliv na naše zdraví?
Podle vědců zvyšuje změna času na letní některá zdravotní rizika, mezi která patří například rizika infarktu či mrtvice. Změnu času také doprovází zvýšené riziko poruch nálady či zvýšená produkce markerů v reakci na stres. Prudce se také zvyšuje pravděpodobnost autonehody, kdy podle studie z roku 2020 zvyšuje změna času riziko smrtelných dopravních nehod až o 6 %! Hlavním viníkem zdravotních rizik je pochopitelně náhlý úbytek spánku.
Vnitřní hodiny člověka nejsou připraveny, aby ze dne na den chodil člověk spát o hodinu dříve a dříve vstával. Kromě toho někteří lidé kvůli posunu času přijdou o jednu hodinu spánku úplně, jelikož ji nebudou moct ráno nahradit. „Důsledky nedostatečného spánku zahrnují snížení kardiovaskulárního zdraví, nárůst cukrovky a obezity, horší duševní zdraví, nižší kognitivní výkon a zvýšení rizika nehod motorových vozidel,“ uvádí odborník na spánek Adam Spira, PhD , MA, profesor duševního zdraví. Podle něj jsou adolescenti další rizikovou skupinou, na kterou má posun času negativní vliv. Mají často problémy s chováním, učením a pozorností, stejně jako mají zvýšené riziko vysokého krevního tlaku, cukrovky nebo psychických poruch.
Co pomůže?
Abyste změnu času pocítili co nejméně, je možné se na ni připravit. Přechod na letní či zimní čas může být pro tělo náročný a přizpůsobení může trvat i několik dní, ale existují osvědčené způsoby, jak tuto změnu zvládnout snáze. Pomoci může například postupné posouvání spánkového režimu o 15–20 minut několik dní předem, čímž tělo přirozeně naladíte na nový rytmus. Důležité je i trávení času na denním světle, zejména v ranních hodinách, protože přirozené světlo pomáhá regulovat biologické hodiny. Večery by naopak měly být klidné, bez kofeinu, alkoholu a těžkých jídel, které mohou ztížit usínání. Svému organismu také prospějete pravidelným pohybem během dne, který podporuje zdravý spánkový cyklus, a pokud se dostaví únava, krátký odpočinek v délce do 20 minut může výrazně pomoci – jen pozor na delší spánek během dne, který by mohl narušit noční regeneraci.
Je možné, aby byl den nepřirozeně dlouhý?
Největší výhodou letního času je fakt, že poskytuje další hodinu světla navíc v pozdních odpoledních nebo večerních hodinách, což velmi oceňujeme. Díky tomu můžete sportovat v létě ještě v půl deváté večer venku, nebo sedět u večeře na zahradě dlouho do noci. Jenže tato hodina navíc však něco stojí. Takto uměle prodloužený den zpomaluje uvolňování melatoninu v mozku, hormonu, který podporuje ospalost. Kvůli tomu dochází často k narušení spánku a vede až k poruchám spánku. Na nedostatek spánku jsou pak obzvlášť náchylní dospívající teenageři nebo naopak starší lidé, kteří potřebují dostatek spánku k regeneraci. Starší lidé pak mohou být v důsledku nedostatku spánku či spánkových poruch také více náchylní na různá onemocnění. Podle odborníků může změna času negativně ovlivnit hlavně jedince s poruchami spánku, vysokým krevním tlakem nebo srdečně-cévními problémy. V prvních dnech po posunu hodin proto doporučují zvýšenou opatrnost při řízení a fyzických aktivitách, dostatek odpočinku a celkově pozvolné přizpůsobení novému dennímu rytmu.
Posun času ztratil smysl
Benjamin Franklin koncept posunu času zmínil ve svém dopise z roku 1784, ten byl však podle všeho míněn ironicky. Franklin v něm navrhoval, aby lidé chodili dříve spát, aby lépe využili denní světlo. Jenže později v roce 1907 přišel již s vážně míněným návrhem londýnský stavitel William Willett. A ačkoliv se mu nepodařilo jeho návrh prosadit hned, letní čas byl nakonec zaveden v roce 1916 hned v řadě evropských zemí. Důvodem zavedení letního času byla především úspora energie a přizpůsobení spánkového cyklu slunečnímu svitu, aby se předešlo depresím. Dnes již řada lidí považuje letní čas za přežitek, který již v dnešní době nemá místo. Existují proto iniciativy za jeho zrušení, kdy o zrušení jednala Evropská komise, kdy doposud nebylo definitivně rozhodnuto.
