Češi neumí rozpoznat příznaky infarktu: Ty se přitom liší u mužů i žen. Mnohdy jde o minuty

Příznaky infarktu

Zatímco někteří lidé nemají příznaky žádné nebo jen mírné, někteří mají vážné příznaky, kterými lze infarkt myokardu poměrně dobře rozpoznat a jednat tak včas. Mezi nejběžnější příznaky srdečního infarktu patří:

• Bolest na hrudi, která připomíná tlak, napětí, bolest či mačkání na hrudi
• Nepříjemná bolest, která se šíří do ramene, paže, zad, krku, čelisti, zubů nebo do horní části břicha
• Studený pot
• Únava
• Úzkost
• Pálení žáhy nebo poruchy trávení
• Závratě či motání hlavy
• Nevolnost
• Dušnost

Ženy navíc mohou mít atypické příznaky, jako je krátká či ostrá bolest v krku, paži nebo zádech. Některé infarkty udeří náhle a pak se hraje se záchranou již doslova o vteřiny. Mnoho lidí má však varovné příznaky hodiny, dny nebo dokonce týdny předem. Bolest na hrudi nebo tlak, který se neustále objevuje a nemizí ani v úlevových polohách, může být včasným varovným signálem, kdy se může jednat o tzv. anginu pectoris, která je způsobena dočasným snížením průtoku krve do srdce.

Predispozice

Při srdečních onemocněních také hraje velkou roli genetika, pokud se u vás v rodině vyskytují srdeční choroby, věnujte výše uvedeným příznakům mimořádnou pozornost. Zvýšené riziko infarktu je také u lidí s nadváhou, s nezdravým životním stylem, s nadměrnou konzumací alkoholu či kouření.

První pomoc

Pokud si myslíte, že máte infarkt, okamžitě zavolejte záchrannou službu na čísle 155. Pokud se ve vaší blízkosti nachází jakákoliv osoba, okamžitě jí sdělte, že máte u sebe podezření na infarkt. Pokud vám to operátor tísňové linky doporučí, vezměte si aspirin, který může během infarktu snížit poškození srdce tím, že zabraňuje srážení krve. Aspirin však může interagovat s jinými léky, neužívejte jej tedy bez předchozího doporučení.

Pokud vidíte někoho, kdo by mohl mít infarkt, ze všeho nejdřív zavolejte záchrannou službu na čísle 155 a poté zkontrolujte, zda osoba dýchá a má puls. Pokud osoba nedýchá, nebo nemá puls, začněte s oživováním nebo kardiopulmonální resuscitací (KPR).

Osobu položte na tvrdý povrch, odstraňte z jeho hrudi oděv a natažené paže položte na střed hrudní kosti. Poté stlačujte hrudník do 1/3 jeho hloubky (asi 5-6 cm). Frekvence masáže se nejčastěji uvádí min. 100 stlačení za minutu. Dnes již není u amatérských KPR běžnou součástí dýchání z úst do úst, pokud se však jedná o člověka, u něhož vám dýchání z úst do úst nevadí, začněte s 30 kompresemi hrudníku a poté proveďte dva záchranné vdechy do rty pevně obemknutých rtů. Hlava postiženého musí být zakloněna a prsty jedné ruky mu zacpěte nosní dírky. Pozorujte, zda se postiženému zvedá hrudník. Tento postup je pouze obecně doporučovaný, řiďte se především pokyny ze strany operátora tísňové linky, který si nezapomeňte během resuscitace dát na hlasitý odposlech.

Pamatujte na to, že resuscitace u dětí se provádí jiným způsobem, kdy záleží na vzrůstu dítěte.