Německo je z pohledu technologií až neskutečnou zemí. Dalo nám rentgen, knihtisk, spalovací motor i Enigmu. S německým smyslem pro detail však dává tato země i dětem s ortopedickými problémy absolutně jinou kvalitu života, než by měli bez ortotickych pomůcek, jako jsou náhradní nohy, ruce nebo dokonce prsty. Do německého Traunsteinu se sjíždějí i děti z Česka, které mají natolik specifické problémy, že pomoc hledají jejich rodiny právě tady.
Příběh malé Ronji je současně i příběhem celé její rodiny. Ronja se narodila předčasně, ale díky své neskutečné vitalitě malého lidského stvoření, které má velkou vůli žít, se vykřesala z nejhoršího a žije se svými rodiči střídavě v Praze a kvůli dýchání a imunitě také v malé vesnici u rodiny, respektive u starší sestry na Českolipsku. S velmi těžkým kombinovaným postižením se Ronja pere od narození, ale je to veselá malá dívka, která má svůj vlastní smysl pro humor, vlastní svět a v něm miluje společnost lidí.
„Ronje se během let rozvinula velmi těžká skolióza, která se projevila někdy kolem pátého roku. Ronja měla velmi těžké problémy s dýcháním, tzv. bronchopulmonální dysplazii, a tak jí nepomohl ani korzet. Ten lékaři často dětem se skoliózou doporučují nosit 23 hodin denně, ale v Ronji případě to možné nebylo,“ popisuje situaci své dcery Ronjina máma, Adéla Kubíčková.
Rodina tedy hledala další možnosti kompenzace 120 stupňové křivky páteře, aby se jí neustále nekroutila a neprohlubovala. Vyléčit ale nejde a operace pro Ronju není vhodná. Pomoc ale přesto existuje v podobě jiných, ale velmi drahých pomůcek.
Doporučujeme
reklama
Pomoze i vy
Jednu z takových pomůcek doporučila Adéle (tedy Ronje) i skvělá fyzioterapeutka z pražské Saremy, která se specializuje na neurorehabilitace dětí s dětskou mozkovou obrnou (DMO). Její klientky, tedy většinou mámy dětí s touto diagnózou totiž mají zkušeností nejvíc, a u Ireny Liscové se tyhle informace schází jako u nikoho jiného. „Neváhali jsme ani minutu a po konzultaci s maminkou podobně postižené holčičky jsem okamžitě volala na kliniku do Traunsteinu a dostala termín do 14 dnů,“ popisuje průběh cesty k ortézám Adéla.
„Když si uvědomím, jak těžká a trnitá pro mě byla výuka němčiny, jak jsem se s ní v dětství natrápila, abych teď na starší kolena pochopila, co pro mě tehdy Bůh zamýšlel, a proč mě tou němčinou nakonec dobře vybavil a já teď Ronje můžu pomoci k tomu, co je potřeba,…“ usmívá se Adéla.
Ortézy ale jsou bohužel velmi drahé, kromě samotné technologie jde hlavně o spoustu času odborníků při detailních úpravách na míru a také následné zaučení a rehabilitaci už z hotovými ortézami. Zajistit Ronje kvalitu života s co nejméně bolestí a co nejvíce aktivním pohybem je pro rodinu Ronji ohromnou motivací a chtějí udělat maximum pro to, aby se částka přes milion korun skutečně vybrala. „Ačkoli jsou ve sbírce i další položky, které k životu na další roky potřebujeme, ortézy jsou tou největší prioritou, abychom je stihli mít pro Ronju ještě do jara a děkujeme všem, komu naše snažení dává smysl a chtěli by Ronju podpořit,“ říká Adéla ke sbírce.
