Výčitky jsou krutý, a přitom dost neúčinný nástroj nátlaku. Proto si jejich užívání vůči partnerovi důkladně rozmyslete a možná ještě spíš úplně zakažte.
* Nejúčinnější jsou výčitky, které činí každý z nás sám sobě. Avšak ani ty – jak víme z vlastní zkušenosti – mnohdy nestačí k tomu, aby zarazily nevítané chování.
* Krátká, ostrá a nejlépe neverbální (třeba očima) výčitka může mít svůj okamžitý pozitivní dopad, ale nesmí se používat moc často a neuváženě, protože jinak devalvuje. Budete-li partnerovi cosi vyčítat od rána do večera, přestane to vnímat a brát vážně. Jediný závěr, který si z toho vyvodí, je, že s hašteřivou ženskou nechce žít.
* Pokud se partner k něčemu kajícně dozná, je kontraproduktivní mu to následně ještě vyčíst – tedy v případě, že je jeho kajícnost upřímná, takže si věc už vyčítá sám. A je-li jeho kajícnost jen hraná, nemají vaše výčitky taky žádný smysl, neboť po něm sklouznou jako voda po kachně.
* Jestliže už si chuť vyčítat nedokážete odepřít, proveďte to alespoň osobně. Házet tuhle „špinavou práci“ na někoho dalšího, tj. přesvědčovat přátele, příbuzné či v nejhorším případě dokonce děti, aby partnerovi cosi vyčítali za vás, je nejen bezúčelné, ale také bezcharakterní.
Foto: Depositphotos (1)
Pravda o dospívání Žilkové: Přísný otec ji zrazoval od herectví a zvířecího mazlíčka jí naservíroval k obědu
