Říkává se, že zármutek je příběh lásky vyprávěný pozpátku. To samozřejmě nemusí být vždy pravda, ale jisté je, že stejně jako vztahy vznikají, tak i zanikají.
Rozchody nejsou nikdy snadné – ani pro toho, kdo „kopačky“ dává, natož pro toho, kdo je dostává. Sdělit nepříjemnou pravdu, že už někoho nechci, by určitě bylo příjemnější bez pohledu z očí do očí, popřípadě bez toho, že se stanete svědky následné plačtivé či vzteklé scény. Jenže to se prostě nemá – rozchod přes esemesku nebo mail je nefér (a kromě toho, že je to nečestné a sprosté, je to i zbabělé). Chcete-li se s někým rozejít (na což má vždy každý plné právo, ať jsou jeho důvody jakékoli), tak do toho kyselého jablka musíte kousnout a svému protějšku to sdělit osobně. Dodatečná „konverzace“ pak už formou textovek nebo mailů probíhat může, ale to první – jasně vyslovený „konec“ – se říká ústně.
Pro ty, kteří opouštějí: Neprodlužujte trápení svého protějšku tím, že mu pak budete dlouze esemeskovat, proč se s ním rozcházíte, že vás to taky mrzí, že je to takhle lepší atd.
Pro ty, kteří jsou opouštěni: Nevyhledávejte další digikontakty s tím, kdo vás už nechce. Ono na tom přece vlastně není co vysvětlovat. Tím, že ho donutíte k vykládání důvodů rozchodu, se vám na duši lépe neudělá. Naopak, vyléčí vás čas – neodkládejte tedy okamžik, od něhož se tento útěšný mechanismus spustí. A také nic nevyčítejte – to je přece také už zbytečné.
Nebezpečný stalking
Výraz stalking, jehož význam už dnes každý zná, vznikl právě až s nástupem digitální komunikace. Ne že by se to předtím nikdy nestávalo, ale bylo to složitější provádět. Textovkami a maily můžete pronásledovat a štvát až k psychickému zhroucení každého, na koho máte kontakt, docela snadno a prakticky neustále. Nejčastěji se toho dopouštějí ti, kteří neunesou rozchod. Vysvětlovat jim, že tak ničeho kladného nedosáhnou (a že jestli tam byla nepatrná šance na usmíření a návrat, tak se tím definitivně pohřbí), je asi zbytečné. Jde totiž v podstatě o určitou psychickou poruchu (někdy i dost vážnou). Zároveň je však stalking trestný čin, takže ten, kdo se stane jeho obětí, by neměl příliš váhat a měl by oznámit chování svého pronásledovatele na policii. Jinak ho nezastaví, a navíc jeho počínání může gradovat až k fyzickému útoku, nebo dokonce k vraždě.
Foto: Depositphotos (1)
Dostávala jsem dřevákem na zadek: Herečka Zuzana Zlatohlávková otevřeně nejen o svém divokém temperamentu a tenisové kariéře
