Je snadné nadávat na dnešní nevycválanou generaci, která dospělým přerůstá přes hlavu a samou roztažeností už neví coby. Ještě předtím by možná bylo lepší zamyslet se nad tím, odkud se malí i odrostlejší tyrani berou a jestli v tom náhodou nemáme prsty. Přiznat si pravdu bývá těžké, ale prospěšné pro všechny.
„To se za našich mladých let nemohlo stát. My byli jinak vychovaní!“ Typické nářky starší generace pohoršující se nad nezvedeností dospívajících, školáků i malých capartů. Člověk má až někdy pocit, že s každým dalším pokolením už to musí bouchnout, a přemýšlí, jestli už náhodou nenastal bod zlomu, kdy se mladí stanou nezvladatelní diktátoři. Na obranu nastupující generace nutno podotknout, že už řecký filozof Sokrates v 5. století před n. l. pravil: „Naše mládež miluje přepych. Nemá správné chování. Neuznává autority a nemá úctu před stářím. Děti odmlouvají rodičům, srkají při jídle a tyranizují své učitele.“ Nepřipadá vám to podobné současné situaci, kdy rozvolněné mravy dětí vyvolávají vrásku na čele nejednoho dospělého?Problém zvaný „ta dnešní mládež nemá vychování“ je prostě starý jako lidstvo samo. Otázkou ovšem je, zda to, co milému Sokratovi vadilo před tisíci let, by v dnešní době nebylo bráno jako vzorné vychování.
Generálové v plínkách
Taky vám občas připadá, že nám děti 21. století přerůstají přes hlavu a že dospělí skákají, jak jejich drobotina píská? Jako by čtvrté přikázání „cti otce svého a matku svou“ působilo jako zaprášený archaismus. Dnes se jede podle hesla „dítě je malý bůh“ a toho je třeba uctívat a snášet mu nejednu oběť. Není sporu o tom, že ta čtyři písmena D-Í-T-Ě dospělým převrátí svět vzhůru nohama. Mění se možnosti partnerů, mění se priority, rozložení energie, životní styl. Začíná to dvěma čárkami na těhotenském testu - obzvlášť je-li dítě chtěné, nastává hotové dopuštění, do kterého se budoucí rodiče vrhají. Začnou studovat příručky, přihlásí se na porodní kurzy, vybavují pokojíček, zkoumají trendy ve výchově i péči o novorozeně (batole, předškoláka, školáka...). Jakmile miminko přijde na svět, přirozeně řídí chod rodiny. Miminko může, to nerozmazlíte, batole už ale ano. Mnohým capartům s dudlíkem by jejich autoritu záviděl leckterý šéf. Rodiče se svému andílkovi snaží vyhovět, aby mu nic nechybělo...
...CELÝ ČLÁNEK SI PŘEČTĚTE V LEDNOVÉM SVĚTĚ ŽENY.
