Ať už jde o patologické lháře, nebo jinak upřímné osoby, které z nějakého důvodu potřebují tajit pravé skutečnosti. Připravte se na lháře všeho druhu a naučte se rozpoznat projevy, které je prozrazují.
Základním předpokladem lhaní je zapamatovat si pravdu, ale přitom udělat prioritu ze lži. Je to úzce spojeno s kreativním myšlením a v mozku to spouští celou řadu chemických reakcí, jako jsou například zvýšené pocení, zrychlený dech, rozšířené zorničky, zčervenání či nejistota v chování, která se projevuje navenek. Co dalšího ještě lháře například prozrazuje?
1. Výrazně gestikulují a artikulují, ošívají se, sahají si na nos a na ústa, často mívají zkřížené ruce na prsou.
2. Hrají si s propiskou, prsty, poklepávají si nohou, zkrátka je na nich patrná nervozita.
3. Uhýbají pohledem, nebo se vám naopak dívají upřeně do očí, až je to divné.
4. Díky stresu dochází k napnutí hlasivek, proto mívají lháři nepřirozeně zvýšený tón hlasu a mluví více nahlas.
5. Většina lhářů si uvědomuje, že nejedná správně. Proto používají ve větách méně osobních zájmen (např. já, mě, moje) a často vynechávají jména.
Kdy je lhaní nemoc?
Existují lidé, kteří za své lhaní opravdu nemůžou. Jde o pacienty trpící psychickou poruchou – syndromem patologického lhaní. Hlavním motivem těchto lhářů bývá získání pozornosti a respektu, jaké by (podle jejich názoru) nikdy nepoznali, kdyby se spolehli jen na své pravé já.
Pravda o dospívání Žilkové: Přísný otec ji zrazoval od herectví a zvířecího mazlíčka jí naservíroval k obědu
