Za "filmy pro pamětníky" se dají dnes už označit i mnohem mladší snímky, přesto se ale tento název týká filmů, které vznikly ve zlaté meziválečné éře české kinematografie. Kdysi jim patřilo každé nedělní odpoledne a pokud jste se pečlivě dívali, určitě si většinu z nich pamatujete. Zkuste si s námi otestovat, jak dobře tyto, dnes už historické snímky, znáte.
Staré české filmy v černobílém provedení patří dodnes k nesmírně oblíbeným titulům, které si pravidelně připomíná celá řada diváků. Jde totiž v řadě případů o nezapomenutelná díla plná hereckých výkonů, jež si zaslouží (i po bezmála sto letech) pozornost.
Největší rozmach zaznamenaly filmy pro pamětníky ve 30. letech minulého století, kdy vznikly filmové ateliéry na Barrandově, ve kterých se točily ročně desítky celovečerních hraných filmů. O kvalitě některých z nich se dá diskutovat, ale je fakt, že pokud jde o řemeslnou stránku, je období třicátých a čtyřicátých let dobou, kdy vznikly skutečné filmové poklady. Jmenujme například filmy Kristián (1939) nebo Eva tropí hlouposti (1939), populární jsou komedie ze studentského prostředí, jako jsou například Škola, základ života (1938) a Cesta do hlubin študákovy duše (1939).
Do zlatého fondu české kinematografie patří i filmy s Hugo Haasem či Vlastou Burianem. Mnoho vynikajících snímků bylo natočeno v době protektorátu. Komedie a romantické snímky, jako jsou například Hotel Modrá hvězda, Dívka v modrém nebo třeba snímek Valentin Dobrotivý, byly pro diváky v těžké době vítaným rozptýlením.
