Celá jedna generace vyrostla spolu s nekonečným seriálem Ulice, který je s diváky na obrazovkách již dvacet let. První díl odstartoval 4. září 2005 a pro mnohé se seriál stal společníkem na každý všední večer. Dramatické příběhy hltaly tisíce lidí napříč republikou. A to se dodnes nezměnilo. Jak vlastně vypadal první díl?
Když se 4. září 2005 poprvé objevila na obrazovkách TV Nova, málokdo tušil, že se ze seriálu Ulice stane jeden z největších fenoménů české televizní historie. Denní nekonečný seriál byl u nás tehdy úplná novinka a nikdo si nebyl jistý, jestli diváky dokáže bavit každodenní sledování osudů obyvatel jedné fiktivní pražské čtvrti. Dnes už víme, že to funguje. Ulice se stala neodmyslitelnou součástí večerního vysílání a letos slaví krásných dvacet let od premiéry.
Aktuální dění v Ulici
Zajímavé je, že úplně první klapka padla už 6. června 2005 v ateliérech v pražské Hostivaři. Tvůrci tehdy postavili celý kus města, devět činžovních domů, hospodu, obchody i kadeřnictví. Vznikla tak vlastní televizní čtvrť, která se během let stala druhým domovem nejen herců, ale i diváků. „Je to taková továrna na příběhy,“ říkali tehdy tvůrci. A měli pravdu, tempo natáčení bylo a dodnes je neuvěřitelné, každý den musel vzniknout materiál na celý díl, což v českých podmínkách do té doby nikdo nezkoušel.
A co dělá Ulici výjimečnou? To, že se od začátku snažila ukazovat běžný život tak, jak je. Nejen velké lásky a dramata, ale i obyčejné starosti, které známe všichni. Rozvody, nemoc, problémy s dětmi, závislosti, vztahy mezi generacemi nebo třeba šikana ve škole. Scenáristé si dali za cíl, aby si divák v postavách mohl najít kousek sebe. A také aby seriál reagoval na aktuální společenská témata. V Ulici se tak postupně řešila například sexuální orientace, násilí, alkoholismus, poruchy příjmu potravy, drogy nebo předsudky vůči menšinám, věci, které se jinde na obrazovce objevovaly spíš okrajově.
Za dvacet let prošly seriálem stovky postav a desítky hereckých hvězd. Někteří se objevili jen krátce, jiní zůstali téměř od začátku dodnes. Publikum si oblíbilo třeba Terezu Brodskou, Michaelu Badinkovou, Ondřeje Pavelku nebo Patricii Solaříkovou (dnes Pagáčová), která v Ulici vyrostla doslova před očima diváků. A pak tu byli i dětští hrdinové, třeba František Hrubý, který začínal jako malý kluk a dospíval na obrazovce spolu s celou generací svých vrstevníků.
Samozřejmě, že se za ta léta nevyhnuly tvůrcům ani různé přešlapy. Fanoušci někdy vzpomínají na občasné chybičky, například když se ve scénáři objevily nesrovnalosti v jízdním řádu vlaků nebo když se na obrazovce mihly moderní telefony v době, kdy se děj měl odehrávat o pár let dříve. Ale právě tohle k nekonečnému seriálu tak trochu patří a diváci to většinou berou s humorem.
Nejdůležitější ale je, že seriál Ulice zůstává živá. Každý rok přináší nové příběhy, nové postavy i nové zvraty. Některé dějové linky dojaly celé Česko, jiné vyvolaly pořádné diskuse. A přestože už dávno nejde o žádnou novinku, pořád má své pevné místo na obrazovce a diváci si bez ní večer neumějí představit. Mnozí u něj vyrostli, jiní s ním zestárli a noví se k němu neustále přidávají. Byli jste u toho, když se Ulice vysílala poprvé? Podívejte se v naší galerii, jak vypadal první díl nekonečného seriálu!
