Jeden z dobových portrétů Alžběty I., který ji ukazuje v její "masce"
Alžběta I. byla krásná a nabídky k sňatku se jí jen hrnuly. Ona je ale tvrdošíjně odmítala. Zde je Alžběta vyobrazena neznámým autorem a zcela odlišně, ztvárnění se prostotou liší od pozdějších až ikonografických zobrazení
Robert Dudely, hrabě z Leicesteru, Alžbětina jediná láska a celoživotní milenec, jehož si ale neikdy nevzala
Alžbětini rodiče, Jindřich VIII. a Anna Boleynová, která byla popravena do tří let po Alžbětině narození.
Alžbětin poručník Thomas Seymour, baron Seymour ze Sudeley, možná Alžbětu sexuálně zneužíval
Starý palác v Hatfield House v hrabství Hertfordshire, kde Alžběta žila během Mariiny vlády.
Alžběta I. ve svém korunovačním rouchu se vzorem tudorovských růží a lemovaném erminem (hranostaj)
Portrét pelikána od Nicholase Hilliarda. Pelikán měl živit svá mláďata vlastní krví a sloužil k zobrazení Alžběty jako „matky anglikánské církve
Obraz průvodu, kolem roku 1600, zobrazující Alžbětu I. nesenou svými dvořany
Alžběta přijímá nizozemské vyslance
Portrét má vystihovat porážku Španělů. Alžbětina ruka spočívá na zeměkouli, která symbolizuje její mezinárodní moc.
Jeden z méně lichotivých portrétů Alžběty I.
Portrét z doby prvního oživení zájmu o Alžbětinu vládu. Po její pravici spí čas a přes levé rameno se na ni dívá Smrt, což naznačuje, že je blízko smrti. Portrét vznikl ale daleko před její skutečnou smrtí v roce 1603. Nad královninou hlavou jsou dva cherubíni, kteří jí sundali korunu, což naznačuje, že je princezna, nikoli královna. Zároveň to říká, že Alžběta už nebude královnou, což opět odkazuje na její smrt.
