Už naše pravěké předkyně musely zvládat několik činností naráz. Hlídat a krmit děti, zpracovávat kožešiny, sbírat plodiny a ještě sledovat, co se kde šustne v jeskyni i mimo ni.
Tuhle dovednost máme zkrátka v genech a dodneška se nám hodí, protože i současný život toho po nás stále žádá víc najednou. Jenže muži mají v genetickém kódu zapsán pravý opak – jejich úloha jim velí pekelně se soustředit na jedinou věc, jinak by mohlo být zle. Pro pravěké lovce to bylo podmínkou úspěchu – kdyby se rozptylovali ještě něčím jiným, spíš by nějaké zvíře ulovilo je než oni to zvíře. V dnešním světě se mužská schopnost vysoké koncentrace na jediný úkol (spojená ovšem s neschopností řešit zároveň cokoli jiného) také uplatňuje, a to v řadě náročných profesí. Doma v rodině je ovšem trošku na obtíž a mnohé ženy rozpaluje doběla. Zbytečně – nedá se s tím nic dělat, takže je patrně lepší to přijmout jako danou věc než se marně hádat…
Foto: Depositphotos (1)
Pravda o dospívání Žilkové: Přísný otec ji zrazoval od herectví a zvířecího mazlíčka jí naservíroval k obědu
