Výzkum odhalil pravidlo 7 sekund, podle kterého si útočník vybírá své oběti. Určitý druh pohybu ho odrazuje

Slavná studie přinesla odpovědi na to, jak si útočníci vybírají své oběti

V roce 1981 přinesla slavná studie sociologů Betty Grayson a Morris I. Stein nový pohled na způsob, jakým útočníci vybírají své potenciální cíle. Během této výzkumné práce byla na rušném newyorském chodníku umístěna videokamera a po dobu tří dnů mezi 10. hodinou dopolední a polednem byly zachycovány osoby procházející kolem. Videa následně pouštěli vězňům ve velké věznici na východním pobřeží, kteří byli odsouzeni za násilné zločiny, jako jsou ozbrojené loupeže, znásilnění a vraždy páchané na náhodných obětech. Vězni měli za úkol hodnotit jednotlivé chodce na stupnici od jedné do deseti - od snadného přepadení až po příliš riskantní akci.

Z výzkumu vynikly významné skutečnosti

Vězni se shodovali ohledně toho, kdo byl snadným terčem pro útok. Všichni vězni si vybrali stejnou osobu. Výběr oběti navíc nebyl ovlivněn pouze pohlavím, rasou nebo věkem, jak by se mohlo předpokládat. Starší nebo drobné ženy nebyly automaticky považovány za snadnou kořist. Výběr oběti ovlivňovaly i jiné faktory. Vězni si všímali také neverbálních signálů chodců a využívali je při svých rozhodnutích. Klíčové byly základní pohyby, jako je délka kroků, postoj nohou, přenášení váhy těla a houpání pažemi během chůze, což prý vypovídalo o zranitelnosti oběti.

Pohyby, které lákají útočníky, a rozhodně byste se takto neměli pohybovat

1. Délka kroku: Příliš dlouhé kroky mohou působit nekoordinovaně a navíc mohou v davu vyčnívat a lákat tak přílišnou pozornost.
2. Pohyb nohou: Šoupání nohou působí submisivním dojmem, nadměrné zvedání nohou opět poutá přílišnou pozornost.
3. Švih paží: Příliš velké švihy paží působí komicky, nemotorně a nekoordinovaně.
4. Pohyb těla: Trhané a nekoordinovaným pohyby vysílají signál zranitelnosti a působí nemotorným dojmem.
5. Držení těla: Shrbené tělo působí podřízeným a ustrašeným dojmem.
6. Rychlost: Nepřirozeně rychlé pohyby mohou vyvolávat dojem nervozity.

Jak byste se měli správně pohybovat, abyste útočníka odradili

1. Délka kroku: Dělejte rázné a dynamické kroky, které působí sebevědomým dojmem. Výzkum ukázal, že obtížně napadnutelní chodci měli střední délku kroku v souladu s jejich tělesnou výškou a pohybovali se přirozeně a plynule.
2. Pohyb nohou: Aby váš krok působil plynulým dojmem, zvedejte nohy elegantně a nepříliš vysoko ani nízko.
3. Švih paží: Udržujte přirozený rytmus houpání paží. Při chůzi jsou vaše paže mírně pokrčené v loktech a jejich pohyb je synchronizovaný s nohama.
4. Pohyb těla: Minimalizujte trhání a prudké pohyby. Posouvejte se ladně a přirozeně.
5. Držení těla: Držte tělo vzpřímeně, zvedněte bradu, mějte rovná záda a rozhlížejte se kolem sebe. Tento postoj vysílá signál sebedůvěry a obezřetnosti.
6. Rychlost: Snažte se udržovat tempo s ostatními chodci kolem vás. Tím minimalizujete nežádoucí pozornost a budete působit sebejistě.