Přejít k hlavnímu obsahu

105 let od narození Édith Piaf: Život na ulici, vražda, prostituce i smrt, to byl osud slavné zpěvačky

Info ikona
Edith Piaf

Je to již 105 let, co se narodila šansoniérka Édith Piaf, jejíž talent ohromuje dodnes. Víte ale, jaké zkušenosti, pády a bolesti se odrážejí v její nejslavnější písni Non, je ne regrette rien (Ničeho nelituji)?

Édith Giovanna Gassion se narodila 19. prosince 1915 v Paříži, ve čtvrti Belleville, a to do velmi chudých poměrů. Dokonce i když je v jejím rodném listě zapsaná porodnice, světlo světa měla spatřit na chodníku. Její matka Annetta Giovanna Maillard byla francouzsko-italsko-berberského původu a zpívala po kavárnách. Otec Louis-Alphonse Gassion pocházel ze severu Francie a i on měl umělecké sklony, protože vystupoval jako pouliční akrobat.

Nelehké dětsví Édith Piaf

Samotné dětství je opředeno mnoha neznámými a dohady, nicméně je jisté, že to malá Édith neměla snadné. Rodiče se o ni příliš nestarali a zpočátku žila u babičky z matčiny strany, posléze u babičky z otcovy strany, která vedla nevěstinec. A byly to právě jeho zaměstnankyně, kdo pomáhal s péčí o malou holčičku. 

Budoucí hvězda měla ve třech letech vlivem zánětu rohovek oslepnout. Říká se, že zrak se jí vrátil až o čtyři roky později, a to poté, co pro ni „tety“ uspořádaly pouť k uctění svaté Terezie z Lisieux.

Poprvé veřejně zpívala lidem na ulici. Když jí bylo čtrnáct, odvezl si ji její otec a vystupovala s ním. Brzy od něj odešla a se svou nevlastní sestrou Simone Berteaut se potloukala po ulicích. V pouhých šestnácti letech porodila dítě tehdejšímu partnerovi. Édith se ovšem o holčičku neuměla postarat. Není divu, sama byla ještě dítě, navíc její matka jí nebyla právě vzorem správného mateřství. A tak bylo vše spíše na otci holčičky. Bohužel dvouletá Marcelle nakonec zemřela na meningitidu. 

Pár se rozpadl a Édith se zapletla s podivnou existencí, pasákem Albertem. Tomu musela dávat část peněz, které si vydělala zpěvem, aby ji nenutil do prostituce.

Mince se obrátila

Život drobné dívce změnil Louis Leplée, majitel nočního klubu pro vyšší a střední společenskou vrstvu. Ten ji jednoho dne slyšel zpívat a najal ji do svého podniku. A byl to právě on, kdo vymyslel přezdívku Piaf (v překladu vrabčák), která se později proměnila v příjmení, a doporučil Édith, aby nosila černé šaty, které se staly jedním ze symbolů zpěvačky. 

Leplée byl v roce 1936 zavražděn a Édith se stala podezřelou ze spoluúčasti. Obvinění byla nakonec stáhnuta, nicméně dobrou pověst si musela znovu vydobýt. Pod vedením Ryamonda Assa a ve spolupráci s textařkou Marguerite Monnot se pomalu stávala uznávanou a vyhledávanou umělkyní. Její sláva pronikala do mnoha zemí Evropy a brzy také do Ameriky.

Láska a morfium

Životní láskou se jí stal boxer Marcel Cerdan. Byl sice ženatý, ale její city opětoval. Jenže jak se zdá, Édith neměla mít nikdy v životě nic snadné. Marcel zemřel v roce 1949 při pádu letadla, když cestoval do New Yorku právě za v té době již velmi slavnou šanzoniérkou.

V 50. letech Édith přežila několik vážných autonehod, z nichž jen štěstím vyvázla živá. Bohužel si kromě tělesných následků z nemocnice odnesla také závislost na morfiu, které kombinovala s alkoholem. Přátelé se jí snažili pomoci, ale vše bylo marné. 

Vdala se a o čtyři roky později rozvedla se zpěvákem Jacquesem Pillsem. A rok před smrtí se jejím manželem stal mladý kadeřník Théo Sarapo, pozdější herec a zpěvák.  

Zemřela 10. října 1963 na rakovinu jater, bylo jí 47 let...