Galerie: “Nechtěla jsem, aby šel táta do domova důchodců, bohužel to nejde jinak,” píše zdrcená paní Oldřiška. Tatínek po mrtvici potřebuje stálou péči

otec, dcera, lavička

Paní Oldřiška měla se svými rodiči vždycky hezký vztah. Líbilo se jí, že drží při sobě a pomáhají také svým rodičům. Její maminka se starala nejen o své rodiče, ale také o manželovy. A to se paní Oldřišce líbilo.

Myslela si, že to udělá stejně. Postará se o své rodiče do posledního dne, bude jim vracet všechnu lásku a péči. Byla na to připravená, s manželem se domluvili. Při budování domu na to mysleli.

Čas plynul a paní Oldřiška přišla o maminku. Najednou, bez varování. Všichni to nesli velmi těžce. Tatínek se jí změnil před očima. Z muže, který miloval život a rád byl upravený a vitální se během chvilky stal starý muž, který se už neusmíval.

Přišli zdravotní problémy, které se stupňovaly. Dostal mrtvici a ta ho velmi poznamenala. Paní Oldřiška si ho vzala k sobě domů a pečovala o něj. Nemohl se moc hýbat, měl spoustu problémů.

Vydržela to půlroku, pak se zhroutila. Odmítala si připustit, že by tatínka měla někam dál, ale situace se nelepší, naopak horší a ona už nemůže. Nezvládá pečovat o tatínka a velmi ji to trápí.