Mamince paní Marie docházejí síly, nikam do domova ale nechce. Místo toho neustále úkoluje Marii i jejího bratra.
Paní Marie a její bratr mají starosti se svou maminkou. Její zdraví začíná být den ode dne horší a potřebuje pomoc. Nemůže zůstat dlouhodobě sama doma. Společně si sedli a vymysleli, kam by maminka mohla jít. Mají ji rádi.
Maminka neustále mluvila o tom, jak se mají její kamarádky dobře v domě s pečovatelskou službou a domově důchodců. Mají tam různé aktivity, občas můžou do divadla, koukají na staré filmy, chodí k nim pečovatelka, dobře vaří.
Když tedy přišli za maminkou a navrhli ji, že by mohla jít do domova nebo domu s pečovatelskou službou, kde má své kamarádky, reakci, která přišla, nečekali. Maminka se rezolutně postavila proti tomu. Ztropila scénu, že na odkladiště ji nikdy nikdo nedá.
To ale paní Marie a ani její bratr nemohou. Mají oba své rodiny a spoustu povinností, nehledě na práci.
Maminka však od té doby své děti neustále využívá, pořád jim volá, že potřebuje to či ono. A ideálně hned. Volá ráno, že jsou někde slevy a ať se tam hned jede. Když dcera řekne, že se tam staví odpoledne, je to špatně. Nikdo o ni nemá zájem, nestará se o ni.
Paní Marie nyní neví, jak se zachovat. Dlouho to takto nejde. Ona i bratr mají svůj vlastní život, chodí do práce, mají rodiny. Nemohou kdykoliv si maminka vzpomene nastartovat auto a jet k ní. Jak tohle řešit? Nechtějí jí ublížit, ale nemohou ani lítat na každé písknutí.
Maminka je tak trochu využívá a zneužívá.
Marie s bratrem jsou nešťastní. nevědí, jak dál, ale takhle to dlouhodobě nevydrží. Nemohou se denně mamince na plný úvazek věnovat. Ale nemohou konat ani nic proti její vůli. Co s tím?
