Galerie: “Nechci děti a moje rodina a okolí mi pořád říkají, že jsem hloupá,” píše Magda. Přitom ani ona, ani její partner netouží být rodiči

žena, naštvání, vztek

Paní Magda nikdy nebyla z těch, které rády pečují o děti. Zatímco její kamarádky vozily v kočárku panenky, ona nikdy po ničem takovém neprahla. Nezměnilo se to ani s přibývajícími roky.

Měla v životě jiné priority - sportovala, věnovala se svému studiu a dosáhla úspěchů. Když však přišla do určitého věku, začaly se množit z okolí otázky - tak co, kdy už budeš mít děti? A časem se do věty přidalo slovíčko - tak co, kdy už budeš mít konečně děti?

Možná to paní Magdu donutilo přemýšlet nad tím, jak vlastně svůj život vnímá a jak naloží s případnou otázkou dětí. Položila si tuto otázku a dala si na ni sama odpověď. Ne, nechce mít své vlastní děti.

Ona se s tím smířila, ale její okolí má problém. Neustále se jí ptá, proč jako nechce děti, kde je problém, jestli je v pořádku? Její rodina na ni navíc tlačí, že děti mít přece musí, aby měl její život smysl. Ale smysl mají i jiné věci než být rodičem.

Podle vlastní mámy je hloupá, musí mít děti, ona chce vnoučata a má na ně právo. Jenže kvůli tomu, že její máma něco chce, přece nebude ona měnit od základu svůj život.