matka, dcera, rozhovor, problém
Paní Iva odmalička dělala, co jí matka "poradila". Už v dětství odpozorovala, že je to jednodušší než se dohadovat. Věta, ale já to s tebou myslím dobře, ji děsila i ve snu. Když vše odkývala, byl klid.
Když se odstěhovala z domu a začala žít sama za sebe, přišel zlom. Nikdo nekomandoval, neříkal, co si obléct, co sníst, jak se chovat, co dělat. Období svobody. Zvykla si, že ve všem je sama za sebe.
Vdala se, narodily se děti a její život poklidně plynul. Jenže když přišly děti, její matka nabrala nový dech. A rady, tipy a poučky přicházely prakticky každý den. Rady ohledně přebalování, kojení, krmení, výchovy.
I když se paní Iva i její manžel snažili vše vysvětlit a říkat jí, že oni jsou rodiče a budou své děti vychovávat tak, jak sami chtějí, její aktivita nepolevuje. Neustále se do všeho plete a dává rady, které podle ní, dcera musí dodržovat.
Paní Iva už neví, jak matce dát najevo, že tohle je přes čáru. Dokonce s partnerem zvažovali, že se odstěhují daleko. Děti už začínají vnímat a chodí občas od babičky naočkované.
