Galerie: “Už mě nebaví poslouchat, že 'z buchet se žít nedá'. Chci si konečně splnit sen a začít péct naplno,” popisuje Erika svůj příběh

žena, pečení, práce, cukrárna

Paní Erika celý život milovala pečení, ale pekla doma, maximálně tak pro svou rodinu. Bavilo jí objevovat recepty a neotřelé chutě, takže vymýšlela a zkoušela. Nesmírně jí to bavilo a všem okolo také vše, co upekla, velmi chutnalo.

V práci nikdy nebyla moc šťastná a spokojená. Brala to jako prostředek pro to, aby si vydělala nějaké peníze a rodina měla co jíst a z čeho zaplatit poplatky. Občas záviděla kamarádkám, že svou práci milují.

Co měla ráda, bylo a pořád je pečení. To milovala. Pořádně rozjela svůj koníček až na mateřské. Měla čas péct dorty pro rodinu, kamarádky a kamarádky svých kamarádek. Realizovala se tím a přivydělala si něco k mateřské. 

Jenže se na ni obracelo stále více a více lidí. A když nastoupila zpět do práce, bylo to těžké skloubit s pečením. Spoustu objednávek, které přicházely, musela odmítat, protože by na to prostě neměla čas. Začal se jí v hlavě rodit plán - otevřít si vlastní cukrárnu.

Svěřila se manželovi, co všechno vymyslela. Jak by to propočítala a kolik by mohla vydělat. Jenže se jí manžel vysmál. Prý to její pečeníčko rozhodně nevydělá. A paní Erika neví. Rozběhnout vlastní cukrárnu a výrobu dortů? Nebo to pořád mít jako koníček?