Galerie: “Nechci dělat macechu cizím děckám, ale miluju svého partnera,” neví si rady Dominika. Děti jsou navíc dost rozmazlené

žena, děti, problémy, smutek

Paní Dominika si při hledání nového partnera byla vědoma toho, že může mít děti. Není ve věku, kdy by kolem ní bylo mnoho bezdětných mužů. Takže se nedivila, když potkala partnera, který má dvě děti. A hned jí to přiznal.

Nespěchal na seznámení, nechtěl svou novou partnerku tahat všude s dětmi. To ocenila. Sama děti nemá a po delším zvažování ani děti nechce. Je to její svobodné rozhodnutí, které její aktuální partner uvítal.

Seznámení proběhlo úspěšné. Jenže z pár návštěv se postupně stala střídavá a plná péče o děti. Bez toho, aby o tom nějak rozhodovala ona sama. Partnerova bývalá se o děti nezvládá starat.

A partner se bez ptaní rozhodl, nastěhoval děti k nim do bytu. A péči o ně přehodil na partnerku. Takže paní Dominika vozí děti do školy, ze školy, na kroužky. Chystá svačiny, večeře, učí se s dětmi.

Stala se mámou, aniž by to chtěla. Když se je snaží usměrnit, protože je normální, že se jídlem nehází, nebo by po sobě měly uklízet své věci, setkala se s nepochopením i ze strany partnera. A ona už toho má dost a neví, jak dál.