Na divadelních prknech je nepřehlédnutelná. A stejně tak nezapadne v davu ani před televizními kamerami. Tereza Maxmilián Marečková (30) má neokoukanou tvář, se kterou dokáže naprosto skvěle pracovat. Tohle jméno si rozhodně zapamatujete, i když v seriálu Bratři a sestry vám poleze na nervy. Talentovaná žena však není jen herečkou. Parádně hraje na housle, hezky zpívá a je držitelkou několika uměleckých ocenění.
Prkna, co znamenají svět, jsou pro Terezu srdcovou záležitostí a je na nich opravdu skvělá. Ve svém věku je neskutečně vyzrálou herečkou, která je tak trochu chameleonem, jenž vám zahraje naprosto vše. Její domovskou scénou je jedno z brněnských divadel, ale hostuje také například v Národním divadle. Hereččina tvář je snadno zapamatovatelná a sama Tereza je hodně upřímná a nemá problém nazývat věci pravými jmény.
V sedmnácti letech zaujala Tereza známé brněnské divadlo
Talentovaná herečka projevovala velký talent už od dětství. Lákala ji hudba a skvěle hrála na housle, které se vydala studovat na konzervatoř. Ve druhém ročníku pak dostala nabídku do Divadla Husa na provázku, jako záskok ve hře Balada pro banditu. Tehdy sedmnáctiletá slečna byla nadšená, ale když viděla, co vše role obnáší, nebyla si jistá, jestli to zvládne. Původní herečka ve hře tančí, zpívá, je nádherná a divoká.„Zeptala jsem se ředitele, jestli tohle mám opravdu dělat já, jestli se nezmýlil,“ přiznala Tereza pro Český rozhlas, že po pár zkouškách jí byla ihned nabídnuta práce na poloviční úvazek.
Role v seriálu sedne herečce jako ulitá
Během studia získávala Marečková jedno divadelní ocenění za druhým a bylo jasné, že tahle holka bude velkou hvězdou. Milovníci kultury jistě Terezu už zaznamenali a nyní se dostává do povědomí také televizních diváků. V seriálu Bratři a sestry má roli, která herečce sedla. Naprosto jí věříte celý projev i nepříjemné chování. „Moje postava se jmenuje Hanička a je hodně svérázná. Je z úplně jiného těsta než ostatní sourozenci, a právě to mě na ní baví,“ popsala Tereza pro televizi Nova, že ji tato spolupráce potěšila.
Srdcovkou je pro ni však stále brněnské divadlo. Zkoušela na chvíli „zběhnout“ do hlavního města a v Městských divadlech pražských si zahrála postavu Julie. Svérázná herečka tuto roli pojala po svém. Nechtěla být klasickou Kapuletovou, ale vdechnout postavě něco ze sebe. Bohužel se za své ztvárnění dočkala kritiky, kterou ke svému překvapení těžce nesla. „Nejsem žádná extrémní krasavice, dobrá jsem v tom, že jsem zajímavá. A to je způsob, jakým já se zakoukávám do lidí. Nezamiluju se do toho, jak vypadají, ale fascinují mě tím vším, čím jsou,“ uvedla herečka, že se nakonec oklepala a pokračovala dále ve skvěle nastartované kariéře.
Dokázala se prosadit také v Národním divadle. Nikoliv však v činohře, ale v opeře. Dostala roli čarodějnice, která hrála na housle, violu a do toho zpívala. To byl pro Terezu splněný sen, protože mohla propojit vše, co miluje. „Nejšťastnější jsem, když můžu hrát divadlo a do toho zpívat anebo zkrátka fungovat s muzikou,“ popsala herečka, která také koncertuje s kolegou Janem Kolaříkem. Jejich vystoupení jsou především v Brně hodně oblíbená.
