Skromný gentleman Jaroslav Satoranský: Kuba z Krkonošských pohádek přišel v krátkém sledu o dvě milované ženy. S osudovou láskou byl neskutečných 60 let
Pokora, úcta a velká skromnost. Tak popisují přátelé a kolegové Jaroslava Satoranského (85). Při vyslovení jeho jména se většině z nás vybaví Kuba z Krkonošských pohádek, kde hrál po boku své úžasné kolegyně a velké kamarádky. Doma pak žil krásný život se ženou, která pro něho byla vším. Jejich láska trvala bezmála šedesát let. Bohužel osud tomu chtěl, že Jaroslav pak v rychlém sledu přišel o obě ženy, které miloval. Samozřejmě, že každou jiným způsobem. Stále aktivního umělce naštěstí drží „nad vodou” rodina a práce.
Za sebou má Jaroslav úctyhodnou kariéru a rád si ještě i dnes stoupne před kameru. Pro mnoho z nás je však nezapomenutelný Kuba z Krkonošských pohádek. V nich si také zahrál s Hanou Maciuchovou, která pro něho byla velkou přítelkyní a rádkyní po celý život. Velmi krásný vztah měl také s manželkou, kterou miloval z celého srdce. Společně prožili bok po boku nádherných skoro šedesát let života.
Satoranský patří k silnému hereckému ročníku
K divadlu přičichl Jaroslav už jako malý chlapec. Celá jeho rodina hrála ochotnické divadlo a rodiče samozřejmě zapojili také nejmladšího člena domácnosti. Postupem času zájem o vystupování upadal a Satoranský si raději hrál doma na klavír. Nakonec ho ochotníci získali zpět a mohl herce doprovázet hrou na piano. Jaroslav začínal přicházet divadlu na chuť a po roli hloupého Honzy měl o své budoucnosti jasno. Přijímačky na hereckou školu zvládl na první pokus. „Dostal jsem se do ročníku, který vedl Vítězslav Vejražka, výborný herec a kantor. My jsme ho milovali. Mými spolužáky byli Petr Kostka, Jirka Hrzán, Jirka Kodet. Byl to prima ročník,“ zavzpomínal Satoranský na studia na DAMU, kdy se v jedné třídě sešla ta největší esa našeho hereckého rybníčku.
Jaroslav prožil se svou osudovou láskou pohádkový život
Po úspěšném absolvování umělecké školy naskočil Jaroslav na prkna, co znamenají svět, a rychle se uchytil také před kamerou. V té době už byl ženatý a začínal mu pohádkový život s milovanou Libuškou. „Moje žena se mnou začala chodit, když jí bylo 15 a půl. Mně bylo 17 a půl. Seznámili jsme se v ochotnickém divadle,“ prozradil Jaroslav v show 7 pádů Honzy Dědka, že tehdy za ním přiběhl kolega, že za kamarádkou tam přišly nějaké holky a on že by bral tu tmavovlasou. Jaroslav tedy řekl, že on klidně tu blondýnku. „Jenže já jsem tu blond pak za týden potkal a už jsem se nepustil. Pak jsme spolu chodili čtyři roky. Absolvovala se mnou studia na DAMU a poznala, co to povolání obnáší. Ke konci školy jsme se vzali,“ popsal herec, že spolu pak byli neskutečných padesát devět let.
Satoranský má po odchodu milované ženy stále bolest v srdci
Osud jim bohužel více nedopřál. Prožili však spolu opravdu krásný život plný lásky a porozumění. Libuška byla pro Jaroslava velkou oporou a dokázali si vychutnat společné chvíle také ve stáří. Chodili na dlouhé procházky, občas rádi zavítali do společnosti, a převážně trávili čas s vnoučaty. Když pak manželka onemocněla, byla to pro Jaroslava velká rána. „Absolvovala operaci, ale vrátilo se to. Mohl jsem být s manželkou až do konce, nebyla sama. V den, kdy nás opustila, byla se mnou i dcera s manželem,“ popsal Jaroslav pro pořad Face2Face, že byl se svou milovanou ženou, která zemřela před pěti lety, do poslední chvíle.
V jeho případě čas nezahojil bolest, kterou má stále v srdci. „Už to lepší nebude. Stále tam budou ty smutné vzpomínky. Jediné, co mi nejvíce pomáhá, je samozřejmě moje rodina. Ta se nám opravdu povedla,“ dodal herec pro web Zeny.iprima.cz, že mimo úžasných dětí a vnoučátek ho drží nad vodou také práce.
Přestože má Jaroslav za sebou desítky filmů a seriálů, pro mnohé diváky je zkrátka Kubou z Krkonošských pohádek. Večerníček o zlém Trautenberkovi a spravedlivém Krakonošovi je dodnes stále oblíbený. Od jeho natočení uplynulo už padesát let, ale Satoranský občas ještě zažívá na ulici úsměvné chvilky. „Někdy se stává, že nějaká maminka říká dítku, podívej, to je Kuba! Dítě hledá Kubu a vidí starýho dědka,“ smál se herec a prozradil, že natáčení bylo pořádně náročné. Měsíc se točilo pouze v noci a dopoledne už museli být herci zase na divadelních prknech, kde je čekala zkouška představení.
Večerníček natáčel Jaroslav se svou velkou přítelkyní Hanou Maciuchovou, která hrála postavu Anče. Společně pak také zářili bezmála půl století na prknech Divadla na Vinohradech. Herečka byla pro Satoranského velmi blízkou kamarádkou, se kterou zažil úsměvné chvilky. Jejich přátelství bylo neskutečně čisté. Když pak Hana onemocněla, nemohl jejím slovům uvěřit. „Řekla mi, že chodí na chemoterapie, ale netušil jsem, jak vážné to je,“ uvedl Jaroslav, že jeho milovaná Hanička zemřela krátce po odchodu manželky. A o to větší rána to pro něho byla. „Zpráva, že zemřela, mi vyrazila dech. Nemohl jsem vůbec mluvit,“ dodal smutně herec, jenž tak v krátkém sledu přišel o dvě ženy, které ho provázely celým životem. Jedna jako přítelkyně a druhá jako osudová láska.
