
Nosíte s sebou všude lahev s vodou a máte pocit, že pro svou hydrataci děláte maximum? Možná budete překvapeni. I přes vypité litry se můžete cítit unavení, nesoustředění a bez energie. Problém se totiž často neskrývá v množství, ale v tom, co se s vodou děje, když se dostane do těla. Vítejte ve světě skryté dehydratace, kde víc nemusí nutně znamenat líp.
Posedlost pitným režimem je všude kolem nás. Doporučení o osmi sklenicích denně slyšel snad každý a elegantní lahve na vodu se staly módním doplňkem. Poctivě doplňujeme tekutiny, hlídáme si příjem a stejně se často potýkáme s únavou, bolestmi hlavy nebo suchou pletí. Je to zvláštní paradox moderní doby. Myslíme si, že děláme všechno správně, ale naše tělo přesto strádá. Čím to je? Za tím, abychom byli dostatečně zavodněni není jen závod o to, kdo toho vypije víc, ale procesy, které se odehrávají na úrovni našich buněk.
Jste unavení, i když pijete dostatek vody?
Představa dehydrovaného člověka je obvykle spojená s pocitem sucha v ústech a spalující žízní. Jenže to je jen špička ledovce. Skrytá, nebo také chronická dehydratace, se projevuje mnohem zákeřněji a její příznaky si často pleteme s něčím úplně jiným. „K varovným signálům patří únava, horší schopnost soustředění, bolest hlavy, podrážděnost, suchá pokožka, popraskané rty, zhoršená elasticita kůže, tmavší moč nebo zácpa,“ upozorňuje Mgr. Pavla Horáková, vedoucí online poradny Lékárna.cz. Zní vám to povědomě? Tyto potíže lidé často přičítají stresu, nedostatku spánku nebo pracovnímu vypětí. A tak si dají další šálek kávy nebo plechovku energetického nápoje, což situaci paradoxně ještě zhorší.
Když to nestačí, někdy se tělo ozve svalovou křečí, závratí při rychlém vstávání nebo bušením srdce. Mozek si navíc občas plete signály a žízeň zaměňuje za hlad. Místo po sklenici vody tak sáhneme po něčem na zub, což může přispívat nejen k prohlubování dehydratace, ale i k nechtěnému přibývání na váze. I mírná ztráta tekutin, třeba jen o 2 %, dokáže citelně snížit naši fyzickou i mentální výkonnost. Najednou se nám hůře soustředí na práci, odpolední útlum je téměř nesnesitelný a na sportovní výkon můžeme zapomenout.
Proč ani galony vody nemusí stačit
Jenže, co když vy pijete hodně, ale stále se necítíte ve své kůži. Kde je chyba? Problém spočívá v tom, že samotná čistá voda k dostatečné hydrataci nestačí. Aby se voda dostala tam, kam má, tedy dovnitř buněk, potřebuje berličky. Těmi jsou minerály a elektrolyty, jako sodík, draslík, hořčík a vápník. Fungují jako klíčníci, kteří odemykají buněčné membrány a vpouštějí vodu dovnitř. Bez nich voda tělem v podstatě jen proteče, zatíží ledviny a je rychle vyloučena, aniž by splnila svůj účel. Tento problém nastává zejména tehdy, když ztrácíme tekutiny ve velkém, třeba při sportu, v horku, při horečce nebo průjmových onemocněních. Spolu s vodou totiž z těla odchází i cenné elektrolyty.
„Pokud se ztráty doplní pouze čistou vodou, může dojít k narušení minerálové rovnováhy, což se projeví únavou, bolestmi hlavy, svalovými křečemi nebo i poruchami srdeční činnosti,“ vysvětluje Horáková. V extrémních případech může nadměrný příjem čisté vody vést až k nebezpečnému stavu zvanému hyponatrémie, tedy k „otravě vodou“, kdy je koncentrace sodíku v krvi nebezpečně nízká.
Jak zvládnout večerní hlad: Nutriční tipy pro klidný spánek a udržení váhy radí odborníci
Nebezpečí číhá i v zimě a v nákupních centrech
Dehydrataci ale nelze spojovat jen s letními vedry. Riziko na nás číhá celoročně, a zimní období má svá specifická úskalí. „Ač se to na první pohled nezdá, riziko dehydratace představuje rovněž zimní období, protože nízká relativní vlhkost vzduchu při mrazu je spojena s vyšší ztrátou vody ve vydechovaném vzduchu. V chladném počasí je navíc obecně nižší subjektivní pocit žízně. Proto jsou v zimě ohroženy dehydratací především malé děti,“ uvedl Doc. MUDr. Pavel Těšínský v odborném časopisu PharmaNews. Dalším rizikovým faktorem jsou přetopené a klimatizované prostory, jako jsou kanceláře nebo nákupní centra. Všimněte si, že lidé jsou v nich často oblečení jako ven a jejich tělo se přehřívá, aniž by si to uvědomovali.
Nutriční terapeutka Jaroslava Pavlíčková z Metabolické kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové upozornila v Českém rozhlasu i na zdánlivě banální situaci, která může mít dlouhodobé následky: „V lyžařské sezóně jsou malé děti často oblečeny do skafandrů. Ty se velmi komplikovaně svlékají, a kolikrát rodiče napomínají dítě, aby tolik nepilo, protože svlékat kombinézu je v zimě velmi obtížné.“ Zní to možná jako drobnost, ale přesně takto si malé dítě může zafixovat nezdravé návyky do budoucna. Ohroženou skupinou jsou obecně senioři, u kterých se s věkem snižuje pocit žízně, a samozřejmě pacienti s chronickými nemocemi, například s cukrovkou.
Od bolesti hlavy po ztuhlé klouby
Dehydratace a bolest jsou dva pojmy, které spolu souvisí víc, než si myslíme. „I bolest může být signálem, že tělo trpí nedostatkem tekutin. Ignorování bolesti může vést k rozvoji závažného, i život ohrožujícího stavu,“ varuje doc. MUDr. Pavel Těšínský na webu ordinace.cz. Typickým příkladem je bolest hlavy. Mozek je sice tvořen převážně vodou, ale sám o sobě nebolí. Bolest vzniká drážděním nervových zakončení ve stěnách mozkových cév, které jsou při zahuštění krve více namáhány.
Problémy se nevyhýbají ani pohybovému aparátu. „Nedostatek tekutin často způsobuje poškození kloubních chrupavek, například při dlouhodobější fyzické pasivitě, kdy dochází k nedostatečné výživě kloubu. Poškození chrupavek vyvolává výraznou bolest kloubu a vede k omezení pohyblivosti,“ říká fyzioterapeut Bc. Pavel Kosť na webu ordinace.cz. Bolestivé mohou být i svaly, v nichž se kvůli nedostatečnému prokrvení hromadí odpadní látky, jako je kyselina mléčná. A konečně, nedostatek vody má přímý vliv i na naše zažívání, kde může být příčinou bolestivé zácpy.
Pokud vás tedy trápí některý z uvedených problémů a máte pocit, že pijete dost, zkuste se zaměřit nejen na kvantitu, ale i na kvalitu. Místo čisté vody zařaďte do pitného režimu přírodní minerálky, slabé bylinné čaje nebo vodu s plátkem citronu a špetkou soli. Tělo vám poděkuje. A pokud potíže přetrvávají, není od věci zvážit laboratorní testy: „Z výsledků lze zjistit hodnoty sodíku, draslíku, chloridů nebo hořčíku, které ukazují rovnováhu elektrolytů, a také parametry funkce ledvin, jako je kreatinin a močovina. Tyto ukazatele napoví, zda tělo hospodaří s vodou správně a zda nedochází k její nadměrné ztrátě či zadržování,“ uzavírá Horáková.
Jestliže chcete posílit imunitu po 50, nestačí užívat multivitamin. Dodejte tělu, co mu opravdu chybí
Dostávala jsem dřevákem na zadek: Herečka Zuzana Zlatohlávková otevřeně nejen o svém divokém temperamentu a tenisové kariéře
Nejčtenější články
Doporučujeme

Trpíte v létě bolestmi hlavy? Možná za to může pocení a ztráta minerálů. Co s tím, poradí lékař

Vysycháte a ani o tom nevíte: Proč po padesátce mizí přirozený pocit žízně a jak to odnášejí ledviny

Jak zastavit stárnutí mozku a vyhnout se demenci: Odhalte tajemství paměťové jógy a potravin, které vám zachrání myšlení

Snadný způsob, jak ujít 10 000 kroků, aniž byste museli chodit do posilovny

Tajemství cviku pozice stromu: Proč stání na jedné noze po padesátce aktivuje mozek a zpomaluje stárnutí

Konec mýtům o pocení: Znáte skutečný rozdíl mezi deodorantem a antiperspirantem a víte, co vám doopravdy škodí

Konec ranní ztuhlosti. Těchto 11 nenáročných cviků na mobilitu vám po padesátce zachrání klouby

Nezáleží, jak dlouho budete žít, ale jestli život prožijete ve zdraví

Co se stane s vaším krevním tlakem, když jíte řepu? Inspirujte se, jak tento zázrak dostat do těla






