44 Kč
Slyšeli jste už někdy slovo: „kraniosakrální“? Zní to děsivě vědecky, možná trochu „ezo“. Přitom jde o techniku tak jemnou, že si jí sotva všimnete, takže žádné drsné křupání ani bolestivé hmaty. Přesto si lidé po celém světě pochvalují, že jim ulevila od chronických migrén, zatuhlého krku nebo je prostě jen dostala do stavu hluboké relaxace, jaký dlouho nezažili. Co je tedy kranios... sakra... terapie zač?
Naše nervové systémy jedou prakticky neustále na plné obrátky. Všude kolem nás je stres, termíny, modré světlo z obrazovek a neustálý hluk. Abychom si ulevili, chodíme třeba běhat, někdo zajde na pivo, někdo na klasickou masáž. A někdo vyhledává právě kraniosakrální terapii. Není to masáž v pravém slova smyslu, i když obvykle ležíte na masážním lehátku. Není to ani chiropraxe, i když se o ní mluví ve spojitosti s páteří. Je to něco mezi. Něco, co pracuje s tělem na úrovni, kterou běžně nevnímáme, a snaží se mu připomenout, jak se samo léčit.
Už samotný název napovídá: „cranium“ znamená lebka a „sacrum“ je kost křížová. Terapie se zaměřuje na systém, který tyto dvě části spojuje, tedy v podstatě celou páteř a struktury kolem ní jemnou, neinvazivní a praktickou metodou. Terapeut používá velmi lehký dotek, aby uvolnil napětí v síti pojivové tkáně, která obaluje celé naše tělo. Říká se jí fascie.
Představte si fascii jako takovou hustou pavučinu, která drží pohromadě každý orgán, žlázu, nerv, sval, cévu, mozek i míchu. Je to síť, která všechno se vším propojuje. Když se někde v téhle síti objeví napětí nebo dojde k zauzlování třeba po úrazu, operaci nebo vlivem chronického stresu, může to způsobit problém i na úplně jiném konci těla. Tuhle provázanost zná třeba každý, koho od zablokované krční páteře rozbolela hlava. Cílem terapie je tedy uvolnění tohoto fasciálního napětí. Terapeut se snaží tělu pomoci, aby se samo vrátilo do rovnováhy. Nejde o to něco napravit silou, ale spíš podpořit přirozené mechanismy těla: samoregulaci, autokorekci a samoléčení.
Tady se dostáváme k jádru pudla, které je pro mnohé trochu hůře uchopitelné. Zakladatelem metody je doktor osteopatie John Upledger, který ji vyvinul v 70. letech. Teorie stojí na tom, že kraniosakrální systém, tedy membrány a tekutina obklopující mozek a míchu, má svůj vlastní, jemný rytmus – pulzaci mozkomíšního moku. Terapeut se učí tento rytmus vnímat rukama. Dotek je přitom extrémně lehký, menší než 5 gramů, to je asi tolik, kolik váží pětikoruna. David Booz, kraniosakrální terapeut z The Well New York, to vysvětluje praktičtěji: „Kraniosakrální terapeut pracuje s fyzickým tělem a emočním tělem; které jsou propojené.“ Terapie se tedy snaží uvolnit napětí nejen ve svalech a fasciích, ale i v nervovém systému.
Takže už víte, že vám nikdo drtit svaly nebude. Rozdíl od běžné masáže je také v tom, že při kraniosakrální terapii zůstáváte oblečení, ideálně v něčem pohodlném. Sezení se podobá spíše relaxační masáži. Lehnete si na lehátko, často za doprovodu tiché hudby a přítmí. "Před samotným Cranio ošetřením vede terapeut s klientem rozhovor, aby zjstil klientův stav, fyzické nebo psychické potíže, prožitá traumata či záměr se kterým na terapii přichází. Následně vede terapeut klienta k jeho vlastním zdrojům tím, že mu pomáhá zvědomit prožívané pocity v těle. Poté přichází samotné ošetření na lehátku," vysvětluje terapeutka Tereza Králová.
Během samotné terapie, která trvá od 30 minut do hodiny, bude terapeut přikládat ruce na různá místa na těle. Obvykle začíná u hlavy, krku nebo na zádech kolem páteře a u kosti křížové, ale může se zaměřit i na místa, kde máte konkrétní symptomy. Během toho se vás bude ptát, jak se cítíte, a vysvětlí vám, co dělá. Vy byste měli pociťovat většinou hlubokou relaxaci. Někdo ale popisuje i konkrétnější vjemy jako je pocit brnění, mravenčení, návaly tepla nebo chladu. Občas se mohou objevit i emoční výlevy nebo se vám vybaví staré vzpomínky či barvy. Je to naprosto normální, tělo uvolňuje napětí i na emoční úrovni.
Seznam potíží, u kterých lidé hlásí po kraniosakrální terapii úlevu, je překvapivě dlouhý. Mezi nejčastější patří chronické bolesti, zejména krku a zad, dále bolesti hlavy a migrény nebo třeba potíže s čelistí a skřípání zubů. Terapie bývá často vyhledávána i pro zmírnění stresu, úzkosti a poruch spánku. Dobré zkušenosti hlásí lidé s potížemi po otřesu mozku, s traumaty po nehodách nebo se záněty dutin. Objevují se i zprávy o zlepšení u syndromu dráždivého tračníku a u dětí třeba s kolikami. Některé zdroje, jako Cleveland Clinic, zmiňují, že se terapie používá i jako doplněk pro zmírnění vedlejších účinků léčby rakoviny.
Tohle není technika, kterou byste se měli učit z YouTube. Emma Julaud, certifikovaná terapeutka, zdůrazňuje, že kvalitní trénink trvá dva až tři roky a zaměřuje se na kosterní systém, pohyb tekutin a fyzické i energetické nerovnováhy. Kraniosakrální terapii často provádějí licencovaní zdravotníci, kteří si toto školení doplnili, jako jsou chiropraktici, lékaři osteopatie, fyzioterapeuti, ergoterapeuti nebo licencovaní maséři s dodatečnou certifikací. Vždy se proto ptejte na certifikaci a vzdělání. Důležité je ale vědět, že kraniosakrální terapie rozhodně není všelék a neměla by nahrazovat konvenční lékařskou péči u vážných stavů. Ale jako doplněk? Proč ne. V nejhorším případě zažijete hodinu hluboké, téměř meditativní relaxace. A možná je to přesně ten jemný „šťouchanec“, který váš přetížený nervový systém potřebuje, aby se mohl konečně nadechnout a začít se opravovat sám.
clevelandclinic.org, healthline.com, verywell health, the-well.com, medicalnewstoday.com, www.terezakralova.cz
