Přejít k hlavnímu obsahu

Co zvyšuje riziko úmrtí u žen nad 50 let? Tento jediný faktor vás rozhodně překvapí

Když se zamyslíte nad tím, které faktory mohou ohrozit vaše zdraví, nejspíš vás napadnou věci jako je kouření a nedostatek pohybu. Existuje však ještě další faktor, který bývá často opomíjen a s přibývajícím věkem se stává stále důležitějším. Tento faktor se může vplížit do vašeho každodenního života nepozorovaně a prokazatelně zvýšit riziko úmrtí.

Překvapivý faktor, který zvyšuje riziko úmrtí

Řeč je o sociální izolaci a osamělosti. Každý, kdo zanedbává své sociální kontakty a osamocuje se, pocítí následky – a to nejen v psychické rovině, ale i v té fyzické. A co se člověku, který se sociálně izoluje, může přihodit? Konkrétně se jedná o zvýšené riziko srdečních chorob, mrtvice, cukrovky druhého typu a demence. Podle některých výzkumů zvyšuje osamělost ve stáří riziko úmrtí o celých 26 procent. Výzkumný tým z Harbin Medical University v Číně odhaduje toto riziko dokonce na 32 procent. Mají podezření, že jednou z příčin fyzických následků osamělosti může být zvýšená produkce stresového hormonu kortizolu, který dlouhodobě negativně ovlivňuje tělesné funkce.

Signály syndromu vyhoření jsou často zpočátku přehlížené

Syndrom vyhoření (Burn Out Syndrome – BOS) přichází plíživě jako následek dlouhodobého stresu, tlaku, který je na nás vytvářen nebo si ho také můžeme vytvářet sami ve snaze být nejlepšími. Je to past, protože si myslíme, že ze sebe musíme vydat maximum, ale soustředěním se na výkon přestaneme sledovat své vlastní limity. Spustíme tak v sobě zakódované strategie přežití, kdy je organizmus nepřetržitě přípraven na útok či na útěk. Po čase zákonitě dojde k vyčerpání a ke zhroucení těchto systémů, ovládne nás duševní vyprahlost, naprosté vyčerpání a nekonečný pocit bezmoci.
svetzeny.cz

Co dělat, aby člověk předešel osamělosti?

S přibývajícím věkem mají lidé v mnohých případech přirozenou tendenci se sociálně distancovat od ostatních. Tato tendence nepřijde ze dne na den. Je to takový faktor, který se do životů lidí dostává postupně, nepozorovaně a ve většině případů dlouhodobě. Zde je proto několik tipů, jak se sociální izolaci a osamělosti vyhnout a jak jim předejít:

Důležité je dbát na to, abyste trávili alespoň nějaký čas mezi lidmi. Jestliže chodíte do práce, nedistancujte se od ostatních. Pokud se potkáte s kolegy například ve společné kuchyňce, dejte se s nimi do řeči. I takový „small talk” (v češtině se jedná o krátkou konverzaci bez hlubšího obsahu) třeba o počasí nebo o dětech může být prospěšný. Atmosféra mezi vámi bude více uvolněná a pohodová. A pokud se na to budete cítit, pozvěte kolegy třeba na společný oběd v pauze. Navzájem se toho o sobě dozvíte o něco více, což také přispěje celkové pracovní atmosféře. Nemusí se z vás nutně hned stát přátelé. Stačí pouze udržovat tento příjemný a povrchový kontakt, abyste se necítili osamělí.

Dalším skvělým tipem je najít si koníček, aktivitu či zájmový kurz, kam budete pravidelně docházet. Udělejte z toho svou rutinu a přirozenou součást každého týdne. Ať už zvolíte třeba jógu či pilates, nějaký jazykový kurz nebo jakýkoliv tvůrčí kroužek, buďte si jisti, že naleznete skvělou skupinu lidí se stejnými zájmy. Začít konverzaci právě s nimi pro vás tak bude mnohem jednodušší, jelikož vás bude spojovat stejný zájem a koníček. A pakliže se s nimi budete potkávat pravidelně, stanou se z vás známí a postupem času možná i přátelé. Běžte seznamování naproti!

Riziko úmrtí zvyšuje osamělost 

A pokud patříte mezi ty, kteří rádi tráví čas mezi lidmi, ale nestojíte o to se s nimi bavit a navazovat konverzace, i pro vás máme jednoduché řešení. Kupte si například svou oblíbenou kávu a běžte si sednout na lavičku do parku. Stačí pouze pozorovat ostatní kolemjdoucí, vnímat je a především vnímat ten pocit, že jste mezi lidmi. Věřte tomu, že i takováto obyčejná maličkost vám pomůže.

A v neposlední řadě – ač se to může zdát jako klišé – pořiďte si domácího mazlíčka. Tento malý tvoreček, který na vás bude každý den čekat doma, vám rozhodně pomůže od toho, abyste se cítili osamělí. Ne nadarmo vznikl celý vědní obor terapie zvířaty.  Zejména psi se stali skutečnými společníky, především pro osamělé lidi, kteří je často považují za své jediné přátele. V současném světě, který je přeplněný, hektický a anonymní, jsou zvířata tím pravým spojením člověka s přírodou. V mnoha případech se stávají nedílnou součástí rodiny. Konec konců všichni víme, že právě pes je nejlepším přítelem člověka.

Zdroj článku