Je-li výhradně homosexuálních zhruba 3 až 6 lidí ze sta, pak bisexuálních je nejméně třikrát, ale možná až osmkrát víc (přesné údaje neexistují, odhady se dosti liší).
Láska je prostě láska, ať už chodí „kluci s holkama“, nebo „kluci s klukama a holky s holkama“. Příklon k jedné či druhé orientaci nemívá u bisexuálů stejnou míru, ale během života se to může různě proměňovat.
* Většině bisexuálů dělá problém trvale se přiklonit pouze k jedné ze svých orientací. Ve stálých partnerských vztazích (hetero- i homosexuálních) se bisexualita nejčastěji řeší občasným milováním ve třech.
* Heterosexuálním mužům obvykle nevadí bisexualita partnerky a většinou jí bez problémů umožní sex s jinou ženou (mnohdy se ho nějakou formou účastní nebo se na něj dívají).
* Heterosexuálním ženám však bisexualita partnera častěji vadí (proto se ji před nimi partner obvykle snaží utajit – při případném prozrazení je to pak dost zraňující).
* Gayové jsou sice v tomto ohledu poněkud žárlivější než pánové heterosexuální, ale přesto je pro ně představa, že jejich partner spává také se ženami, většinou únosná. Ostatně milenci vdaných žen se rovněž musí smířit s tím, že se o partnerku s někým dělí…
* Lesbičky bývají ještě žárlivější, ale pod tlakem okolností (třeba že je jejich přítelkyně provdaná) se se situací též dokážou vyrovnat – zase: asi jako milenkám heterosexuálů jim nezbývá než připustit, že jejich přítel mívá sex též s manželkou.
