Galerie: “Moje matka pila celé mé dětství, teď prosí o kontakt a odpuštění,” píše pan Marek. Jeho máma se utápěla v alkoholu, o syna se nestarala

muž, smutek, problémy,

Pan Marek neměl šťastné dětství. Jeho máma pila alkohol a postupně se z ní stala alkoholička, která nevydržela střízlivá déle než dva dny. Když pila, nestarala se o nic a o nikoho.

Jeho vzpomínky na matku byly a jsou vždy jen ve spojitosti s alkoholem a tím, jak se po něm chovala. Zvracela, křičela, nadávala a nešla pro ránu daleko. Syna se snažil chránit otec.

Jeho otec však odmítal uznat, že je matka alkoholička, a nechtěl jí dát na žádné léčení. Pan Marek odešel z domu daleko do školy hned, jak mohl. Vše zpracoval na terapiích a matku nakonec zcela odstřihl ze svého života.

Po letech se však jeho vzpomínky vrátily. Ne samy o sobě, ale matka se mu najednou ozvala. Z ničeho nic, bez nějakého vysvětlení. Chce ho vidět. Dlouhé roky s ním nemluvila, viděla ho naposledy jako teenagera.

Chce syna vidět, promluvit si s ním. A poprosit ho o odpuštění. Pan Marek neví, jak se má zachovat. Má matku vidět? Žije spokojeně bez ní celé roky. Neví, jestli je připraven odpustit jí.