Galerie: “Táta už to sám nezvládá. Nikdy bych nevěřila, že si s vlastním otcem nebudu vědět rady,” píše Anežka

muž, žena, dcera, otec, péče

Paní Anežka má se svými rodiči dobré vztahy. Oni dva se rozvedli už dávno. Každý si našel svého partnera a respektovali se navzájem. Paní Anežka měla oba nové partnery svých rodičů ráda.

Její otec byl ten, který byl silný a racionální muž. Pomáhal jí, když to bylo potřeba. On sám nikdy pomoc nepotřeboval, vždy vše zvládal sám. Až donedávna. Respektive do doby, než ztratil svou druhou ženu.

Zhroutil se mu svět. První rok se ještě držel, snažil se. Jenže pak rezignoval. Úplně na všechno. Přestal se o sebe starat. Hygiena žádná, zapomínal se najíst, napít, nechtěl nic. Nic nemělo podle něj cenu.

Bez pomoci to bohužel dál nepůjde. Paní Anežce to došlo. Bude potřebovat nějakou formu pomoci. Jenže on ji odmítá. Paní Anežka mu navrhla, že by přijali pečovatelku.

Jenže to její otec odmítá. Není prý žádný chudák nebo mrzák. Nepotřebuje nikoho cizího. A tak paní Anežka balancuje mezi svou vlastní rodinou, domácností, prací a otcem. A už je unavená a neví, jak to zvládne dál.