O tom, jestli oblečení opravdu hřeje, nerozhoduje jen tloušťka, ale především vlákno. Vlna, merino, alpaka i kašmír mají své přednosti, syntetika zase slabiny. Jaké materiály odolají zimě a jak se vlastně zjistí tepelná izolace oblečení.
Jakmile se ochladí, ze skříní vytahujeme svetry, péřovky a tlusté ponožky. Mnoho z nás na sebe pak navléká několik vrstev v domnění, že čím víc látky navrstvíme, tím nám bude tepleji. Jenže ono spíš záleží na složení oblečení než na velkém počtu vrstev. Následující článek přináší názor přední české a přední světové módní stylistky.
Podle Ireny Vokrojové o výběru svetru rozhoduje hlavně jediná věc
Foto: Irena Vokrojová
Irena je módní stylistka s téměř 20 lety zkušeností. S citem a respektem pomáhá lidem objevit jejich osobní styl dle možnosti jejich budgetu a životního stylu. Spolupracuje s časopisy, televizemi a rádii, kde své know how předává v pravidelných pořadech o módě. Mezi její klienty patří nejen známé osobnosti, ale především běžné ženy. Při práci ji nejvíc naplňuje možnost být u změny zevnějšku, který následně mění mnohé. Věří, že pomoc stylistky není jen pro vyvolené. Ale naopak pro všechny, kteří pochopili dávnou pravdu: „Šaty dělají člověka.“
Jak vybrat a nosit svetry podle stylistky Ireny Vokrojové?
„Při koupi svetru a spodní vesty je důležité si uvědomit vlastní termoregulaci. Zimomřivější budou prahnout po výhřevnějším merinu, kašmíru, alpace či mohéru. Naopak horkokrevným bude stačit bavlna, viskóza nebo vlna s příměsí syntetiky.
Přírodní svetry si žádají větší péči, jako je ruční praní, sušení ve vodorovném stavu a odžmolkování. Rozhodně však žádný svetr nepatří do sušičky. Vše toto musíte vzít v potaz, nežli si daný kousek pořídíte.
Některé materiály (alpaka, mohér) a výraznější plastické nebo barevné vzory umí rozšířit hrudník. Proto bych je nedoporučila ženám s větším poprsím. Naopak jemný kašmír funguje vždy.
Také pozor u roláků na případné zmohutněni obličeje. Výraznější ramena nebo rukávy pomohou vyrovnat spodní část u postavy hruška.
Podtrženo a sečteno, i u svetrů je třeba vybírat nejen střih, ale i materiál. Ale rozhodně se jich nebojte a užijte si díky nim zimu v teple.„
Také Elsa May, lektorka na pařížské módní škole Esmod, v magazínu Femme Actuelle poradila, jak vybrat oblečení, ve kterém nebudeme mrznout.
Kolik střižní vlny musí svetr obsahovat?
Mezi přírodními materiály doporučuje Elsa May především čistou střižní vlnu, to je čistá ovčí nebo jehněčí vlna, která byla zpracována z nového, dosud nepoužitého rouna. Je to výborné vlákno, které dlouho vydrží, reguluje tělesnou teplotu a pomáhá chránit před studeným větrem. Jenže sehnat v obchodech oblečení ze stoprocentní vlny je spíše nemožné. Výrobci ji mísí s jinými vlákny kvůli snazší údržbě a jemnosti. Podle odbornice by vlna měla tvořit nejméně polovinu složení, jinak se její schopnost zadržet teplo vytrácí.
K celoročnímu nošení se hodí merino. V chladu hřeje, v horku zabraňuje přehřátí, a proto z něj sportovní značky často vyrábějí spodní vrstvy oblečení. Podle Elsy May vyrovnává teplotní výkyvy, brání zápachu, nenabíjí se statickou elektřinou a je hypoalergenní. Nasává vlhkost a dobře dýchá, takže se dá nosit přímo na kůži proti pocení. Jestli chcete mít jistotu, že bylo při výrobě dobře zacházeno se zvířaty, hlídejte si certifikaci mulesing free. Ta znamená, že ovce neprošly mulesingem, tedy bolestivým odřezáváním pruhů kůže v okolí ocasu. Takové merino bývá vzácnější, a tím pádem i dražší.
Alpaka a kašmír pro šály, čepice i svetry
Alpaka je podle expertky ještě teplejší než merino. Důvodem je dutá struktura vláken, v nichž se drží vzduch, a proto stačí i tenká vrstva materiálu, aby tělesné teplo neunikalo. Hodí se na čepice, rukavice, šály a ponožky, navíc je hypoalergenní a antibakteriální. Dalším vhodným materiálem je kašmír. Ten pochází z podsady kašmírských koz a vyniká mimořádnou jemností. Svetry, kalhoty i doplňky z něj chrání před chladem a příjemně se nosí. Slabinami jsou vysoká cena a nutnost velmi šetrného praní.
Chladu odolávají i kalhoty z manšestru, sametu nebo flanelu. Manšestr se obvykle tká z bavlny, flanel z vlny nebo bavlny, všechny tři látky však mají hustší a silnější strukturu než lehčí tkaniny, a proto lépe izolují. Odbornice radí vyměnit džíny za manšestr, a to nejlépe barevný.
Hřeje polyester a další syntetika?
Polyester, akryl, nylon nebo elastan najdete téměř na všech štítcích oblečení. Nejrozšířenější je polyester, který hřeje samostatně i ve směsi s přírodními vlákny. Podobně jako akryl a elastan má však nižší savost než přírodní materiály, takže se z něj pot obvykle odvádí hůř. Navíc, syntetická vlákna vznikají z ropy, tedy z neobnovitelného zdroje, a mohou při praní uvolňovat mikroplasty.
Základem je takzvané oblékání na cibulku, tedy navlékání několika tenčích kousků, z nichž každý má jiný úkol. Spodní vrstva, která je přímo na kůži, z ní odvádí pot. Střední vrstva zadržuje kolem těla vzduch. Hřeje totiž právě on, látka sama teplo nevytváří. Vrchní vrstva zastaví vítr, déšť i mokrý sníh. Ani tlustý svetr proto nepomůže, když ho vítr profoukne.
Na spodní vrstvu se hodí merino nebo funkční syntetika, třeba polyester či polyamid. Oba materiály odvádějí vlhkost od těla a schnou rychleji než bavlna. Bavlna naopak pot nasákne, dlouho schne a zvlhlé tričko pak tělu odebírá teplo. Spodní kus má na těle přiléhat, ale ne svírat. Volná látka, která se kůže nedotýká, vlhkost neodvede.
Střední vrstvu může tvořit fleece, vlněný svetr nebo tenká prošívaná vesta. Vrchní díl, tedy bunda nebo kabát, musí být větruodolný a za vlhka také odolný vodě. Každý další kus má být o něco volnější než ten pod ním.
